Obsah:

• Příměří na Blízkém východě vystřelilo americké akcie na rekordy

• Švarcsystém pod tlakem: soudy zpřísňují pravidla a zvyšují nejistotu

• Absolventi bez práce přibývají. Praha začíná kopírovat problém velkých metropolí

• Elektřina jako nová ropa: spotřeba roste rekordním tempem

• Uber posiluje v rozvozu jídla. Vstupuje silněji do Delivery Hero

Příměří na Blízkém východě vystřelilo americké akcie na rekordy

Dohoda o příměří mezi Izraelem a Libanonem výrazně zlepšila náladu na trzích a poslala hlavní americké indexy na nová historická maxima. S&P 500 i Nasdaq Composite tak navázaly na růst po předchozím březnovém propadu, který byl vyvolán eskalací konfliktu na Blízkém východě.

Růst byl sice relativně mírný, ale symbolicky velmi silný – investoři reagují především na naději, že geopolitické napětí začne postupně polevovat. Právě geopolitika byla v posledních týdnech hlavním faktorem, který trhy držel pod tlakem.

Pozitivní impuls přišel ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump oznámil desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem. To sice samo o sobě neznamená konec konfliktu, ale trhy jej interpretují jako první krok k širší stabilizaci regionu.

Co stojí za růstem

• uklidnění geopolitického napětí
• návrat důvěry investorů
• stabilní data z amerického trhu práce
• pozitivní firemní výsledky (např. PepsiCo)

Naopak negativně působily některé horší výhledy firem (např. Abbott Laboratories), což ukazuje, že trh zůstává rozdělený a selektivní.

Proč je situace stále křehká

Navzdory rekordům není situace jednoznačně pozitivní. Řada analytiků upozorňuje, že současný růst může být spíše krátkodobou reakcí na geopolitickou zprávu než potvrzením dlouhodobého trendu.

Rizika zůstávají:

• konflikt na Blízkém východě není definitivně vyřešen
• firmy zůstávají opatrné při náboru
• výsledková sezona může přinést negativní překvapení

Trhy tak mohou v následujících týdnech znovu testovat nižší úrovně.

Co z toho plyne 

• trhy jsou extrémně citlivé na geopolitické zprávy
• krátkodobé růsty mohou být rychlé, ale nestabilní
• investoři by měli počítat s vyšší volatilitou

Švarcsystém pod tlakem: soudy zpřísňují pravidla a zvyšují nejistotu

Diskuse o švarcsystému znovu nabírá na intenzitě. Nejnovější rozhodnutí Nejvyšší správní soud totiž potvrzují trend, kdy se stále více upřednostňuje reálný obsah spolupráce před tím, co je napsáno ve smlouvách.

Zásadní jsou především dvě kauzy – „Velká pecka“ (Rohlík) a TechFides Solutions. V obou případech soudy konstatovaly, že i vztahy formálně nastavené jako obchodní mohou být ve skutečnosti závislou prací.

Co se mění

• rozhodující je faktický výkon práce, ne smlouva
• oslabuje se význam tradičních kritérií (osobní výkon, exkluzivita)
• vůle stran ustupuje materiálnímu posouzení

Jinými slovy: ani dobře napsaná smlouva vás už sama o sobě „nezachrání“.

Proč je to problém

Nová rozhodnutí výrazně zvyšují právní nejistotu. Podnikatelé se už nemohou spolehnout ani na dříve relativně jasná vodítka, podle kterých bylo možné rozlišit mezi zaměstnáním a podnikáním.

To se netýká jen kurýrů nebo manuálních profesí, ale nově i kvalifikovaných oborů – typicky IT specialistů.

Co z toho plyne

• kontrolujte reálné fungování spolupráce, ne jen smlouvy
• omezte prvky řízení a závislosti u dodavatelů
• připravte se na vyšší riziko kontrol a sankcí

Absolventi bez práce přibývají. Praha začíná kopírovat problém velkých metropolí

Počet nezaměstnaných absolventů v Česku roste a nejvýrazněji je to vidět v Praha. Zatímco ještě před dvěma lety šlo o relativně okrajový jev, dnes se z něj stává trend, který začíná měnit dynamiku trhu práce.

Za růstem nestojí jen umělá inteligence, i když právě ta nejvíce zasahuje typické juniorské pozice – administrativu, analýzy nebo podporu. Firmy dnes místo několika juniorů často preferují jednoho zkušenějšího pracovníka, který s pomocí AI zvládne stejný objem práce.

Co stojí za růstem nezaměstnanosti absolventů

• nástup AI a úbytek juniorních pozic
• tlak firem na okamžitý výkon (méně ochoty zaučovat)
• nesoulad mezi vzděláním a potřebami trhu
• jednodušší evidence na úřadu práce (digitalizace)
• změny v podpoře nezaměstnaných

Jde o kombinaci faktorů, nikoli jeden konkrétní problém.

Proč právě Praha

Praha je specifická tím, že koncentruje obory jako IT, marketing nebo consulting – tedy oblasti, které AI zasahuje nejrychleji.

Zároveň přitahuje velké množství absolventů z celé republiky, což zvyšuje konkurenci. Kombinace těchto faktorů vytváří tlak, který může postupně připomínat vývoj ve městech jako Londýn.

Co to znamená do budoucna

Trend zatím není dramatický, ale směr je zřejmý:

• juniorní role budou ubývat
• vstup na trh práce bude náročnější
• větší důraz bude na praxi a specializaci

Co z toho plyne

• studenti by měli získávat praxi už během studia
• firmy budou více hledat „hotové“ kandidáty
• konkurence v Praze bude dál růst

Elektřina jako nová ropa: spotřeba roste rekordním tempem

Globální spotřeba elektřiny roste výrazně rychleji než celková spotřeba energie. Podle Mezinárodní agentura pro energii(IEA) vzrostla loni o tři procenta, což je více než dvojnásobek tempa růstu celkové energetické poptávky.

Za tímto trendem stojí především dva klíčové faktory: elektromobilita a datová centra. Právě tyto sektory zásadně mění strukturu globální energetiky.

Co žene růst

• elektromobily (+38 % spotřeby elektřiny)
• datová centra (+17 %)
• průmysl a komerční sektor
• rostoucí digitalizace ekonomiky

Elektřina se stává klíčovým „palivem“ moderní ekonomiky.

Zásadní změna v energetice

Poprvé v historii byl hlavním zdrojem růstu energie solární sektor. Obnovitelné zdroje spolu s jádrem pokryly téměř 60 % růstu poptávky.

Současně se mění i role fosilních paliv:

• růst poptávky po ropě zpomaluje
• uhlí stagnuje nebo klesá (zejména v Číně)
• zemní plyn zůstává důležitý, ale pod tlakem

Proč na tom záleží

Elektřina dnes přebírá roli, kterou historicky hrála ropa – stává se základní infrastrukturou pro ekonomický růst.

Zásadní roli hrají:

• AI a cloud (datová centra)
• elektromobilita
• digitalizace průmyslu

Co z toho plyne

• poroste tlak na energetickou infrastrukturu
• klíčová bude stabilita dodávek elektřiny
• firmy budou muset řešit energetickou efektivitu

Uber posiluje v rozvozu jídla. Vstupuje silněji do Delivery Hero

Americká Uber dál akceleruje svou expanzi v segmentu rozvozu jídla. Nejnověji kupuje podíl v německé Delivery Hero, která stojí mimo jiné za službou Foodora.

Transakce za zhruba 270 milionů eur z Uberu dělá jednoho z největších akcionářů firmy a potvrzuje, že boj o evropský trh rozvážek se znovu vyostřuje.

Co se děje

• Uber navyšuje podíl v Delivery Hero
• posiluje svou pozici v Evropě
• expanduje do dalších zemí (včetně návratu do Česka)

Nejde jen o investici, ale o strategický krok v konkurenčním boji.

Proč je to důležité

Segment rozvozu jídla je dlouhodobě extrémně konkurenční. Hlavní hráči – Uber, Delivery Hero a Just Eat Takeaway – bojují o tržní podíly i o zákazníky citlivé na cenu a rychlost doručení.

Zároveň do hry vstupují regulace. Evropská komise donutila investora Prosus snížit podíl v Delivery Hero kvůli obavám z narušení konkurence.

Co tím Uber sleduje

• posílení pozice v Evropě
• synergie mezi dopravou a rozvozem
• růst v segmentu s vysokým potenciálem

Uber navíc neexpanduje jen geograficky, ale i technologicky – investuje do automatizace a autonomních řešení.

Co z toho plyne (prakticky)

• konkurence v rozvozu jídla poroste
• tlak na ceny i marže bude pokračovat
• zákazníci mohou krátkodobě profitovat z lepších služeb