Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Takový postup je v rozporu se zákoníkem práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“), podle něhož musí být práce vykazující znaky závislé práce vykonávána v pracovněprávním vztahu, tedy v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.
Nová směrnice EU
Zásadní legislativní změny by do této oblasti pracovněprávních vztahů měla přinést transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 ze dne 23. října 2024 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy (dále jen „směrnice“).
Podstatná část směrnice je promítnuta do českých právních předpisů prostřednictvím novel několika zákonů, zejména zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“) a zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále jen „ZOZ“). S účinností změn se počítá od 1. prosince 2026. Jejím cílem je usnadnit správné určení pracovněprávního postavení osob vykonávajících platformovou práci a zvýšit transparentnost těchto pracovních vztahů.
Co je platformová práce?
Pro posouzení, zda se při výkonu práce bude jednat o švarcsystém, bude zásadní vymezení nových pojmů, které do pracovněprávních předpisů přinese nový zákon o platformové práci.
Platformou je osoba splňující zákonem stanovené podmínky. Jedná se o službu, která musí být alespoň zčásti poskytována na dálku prostřednictvím elektronických prostředků, například mobilních aplikací nebo internetových stránek. Platformová práce musí být vykonávána na žádost příjemce služby bez ohledu na to, zda mezi platformou nebo zprostředkovatelem a příjemcem služby existuje smluvní vztah. Její podstatnou složkou je organizace práce vykonávané za úplatu, přičemž může probíhat online nebo na určitém místě.
Příklad:
Platformová práce se v České republice týká například rozvozu jídla nebo taxislužeb. Prostřednictvím digitálních platforem lidé zajišťují také úklid, řemeslné práce, péči o děti, vzdělávání nebo online služby. Podle dostupných údajů si touto formou alespoň jednou měsíčně vydělává přibližně 145 tisíc lidí. Pro mnohé z nich jde o přivýdělek vedle studia, rodičovské dovolené nebo jiného zaměstnání.
Závislá práce v současnosti
Nový zákon i další pracovněprávní předpisy se zaměřují na situace, kdy pracovník formálně vystupuje jako osoba samostatně výdělečně činná, avšak fakticky pracuje za podmínek odpovídajících zaměstnaneckému vztahu.
Zákon proto zavádí vyvratitelnou právní domněnku. Pokud práce ponese znaky závislé práce, bude se předpokládat existence zaměstnaneckého vztahu. Digitální platformy budou muset prokázat opak.
Pro posouzení právních důsledků platformové práce je nutné připomenout současné pojetí závislé práce podle § 2 ZP. Jde o vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele podle jeho pokynů, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo v jinak dohodnuté době, na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.
Nový zákon o platformové práci
Nový zákon zásadním způsobem novelizuje zákoník práce i zákon o zaměstnanosti, zejména pokud jde o vymezení závislé práce. Definici mění tak, že zužuje počet základních znaků závislé práce. Zachovány zůstanou pouze dva základní znaky:
- výkon práce jménem zaměstnavatele,
- vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance.
Znak nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance bude naplněn pouze tehdy, pokud bude výkon práce současně splňovat další kumulativní znaky uvedené v novele zákoníku práce. Zaměstnavatel musí organizovat práci a vykonávat dohled nad jejím výkonem. Zaměstnanec naopak musí vykonávat práci podle pokynů zaměstnavatele a v pracovní době.
Příklad:
K prokázání naplnění tohoto ani jiného znaku závislé práce nebude možné využít například poskytování zaměstnaneckých benefitů, příspěvků, doplňkového pojištění nebo obdobných plnění. Tato fakultativní plnění poskytovaná z motivačních, stabilizačních, sociálních či preventivních důvodů sama o sobě nepředstavují výkon řídicí pravomoci, organizaci práce ani dohled nad výkonem práce. Jejich poskytování proto nelze bez dalšího považovat za znak závislé práce.
Těžiště nové definice závislé práce
Nový zákon o platformové práci zavádí právní domněnku existence základního pracovněprávního vztahu. Stanoví, že pracovník je v pracovněprávním vztahu k platformě nebo ke zprostředkovateli, pokud jsou naplněny znaky závislé práce. Výjimkou bude situace, kdy platforma nebo zprostředkovatel prokáže, že alespoň jeden ze znaků závislé práce naplněn není.
V nové definici závislé práce bude kladen hlavní důraz na obsah vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Novela zákoníku práce tento znak dále zpřesňuje.
Jedná se zejména o:
- výkon práce podle pokynů zaměstnavatele,
- organizaci práce zaměstnavatelem,
- dohled zaměstnavatele nad výkonem práce,
- výkon práce zaměstnance v pracovní době.