Digitalizace na pracovišti

V poslední době se ve veřejném životě stále rozšiřují a uvádějí do praxe v oblasti kvalifikace nové trendy. Jedná se o digitalizaci a umělou inteligenci. Obě moderní formy mají a budou mít své významné místo v praxi zaměstnavatelů.

 

Co je digitalizace u zaměstnavatele

Digitalizace ve firmách je proces převodu papírových účetních dokladů a manuálních postupů do elektronické podoby za pomoci moderních technologií. Neznamená to jen skenování například faktur, pracovních smluv, dohod o práci či účetních dokladů do počítače. Jde o komplexní přeměnu celé účetní agendy nebo části personálního úseku od příjmu dokladu až po jeho archivaci. Jedná se např. o pracovněprávní písemnosti, jako jsou pracovní smlouvy, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, potvrzení o zaměstnání, evidence docházky, mzdové listy a výkaznictví, evidence odvodů, dokumenty týkající se skončení pracovního poměru apod. V praxi to neznamená nic jiného než rozšíření znalostí a kvalifikace příslušných zaměstnanců, jako je např. personalista, mzdová účetní a další.

Většina zaměstnavatelů na digitalizační platformu již v současnosti úspěšně přechází a provádí s tím spojená účelná organizační, technická i jiná opatření.

 

 

Umělá inteligence na pracovišti

Zaměstnavatelé stále častěji hledají zaměstnance s novými dovednostmi. Část pracovní síly se potýká s nedostatkem potřebné kvalifikace. Na pomoc zaměstnavatelům přicházejí úřady práce. V rámci nového projektu Vzdělávání pro firmy mohou zaměstnavatelé získat příspěvek na kurzy digitálních dovedností a kompetencí, na vzdělávání v technických oborech, ale i na výuku českého jazyka pro zaměstnance ze zahraničí. Do projektu se mohou zapojit i osoby samostatně výdělečně činné.

Na rostoucí potřebu vzdělávání a rozvoje digitálních kompetencí Úřad práce spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí reaguje spuštěním dvou nových projektů financovaných z Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+). Pravidla kladou větší důraz na kvalitu a efektivitu vzdělávání. Kurzy musí mít minimální délku 50 hodin a vzdělavatelé (např. zaměstnavatelé) jsou například povinni zveřejnit videoukázku.

Určité podmínky musí splnit i zájemce o digitální kurz. Předně se na Úřadu práce přihlásí jako uchazeč o zaměstnání, pokud je aktuálně bez práce a hledá novou, nebo jako zájemce o zaměstnání, pokud zaměstnání má.

 

 

Jaký příspěvek na kurz?

Vzdělavatelé (zaměstnavatelé) mohou vkládat své kurzy do Databáze rekvalifikací a jakmile je úřad práce schválí, budou postupně zveřejněné na portálu „Jsem v kurzu“. Vedle toho se absolvování digitálního kurzu neobejde bez finanční spoluúčasti účastníka. Ta oproti minulému období vzrostla a navíc došlo ke snížení limitu, který za účastníka úřad práce maximálně zaplatí: Zatímco dříve činila spoluúčast 18 % a úřad přispíval nanejvýš 50 tis. Kč, nově musí účastník uhradit 23,27 % z ceny kurzu a stát (úřad práce) přispěje maximálně 35 tis. Kč během tří let. Příspěvek úřad práce poskytne, jen pokud z kurzu účastník absolvuje nejméně 80 %.

Výjimku ze spoluúčasti mají pouze lidé s nízkými příjmy. V případě digitálních kurzů platí, že nízkopříjmovým skupinám může úřad práce uhradit až 100 % ceny kurzu.

 

 

Zaškolení  na digitalizaci

Vedle uvedených programů úřadů práce má zaměstnavatel možnost zaměstnance v oblasti digitalizace zaškolit.

Podmínky zaškolování nejsou „určovány“ žádným právním předpisem. Obvykle zaškolení začíná obdobím, v němž se zaměstnanec seznamuje s pracovištěm, pracovním prostředím, organizací práce, provozními, bezpečnostními a jinými předpisy. V období odborné přípravy by se měl zaměstnanec teoreticky i prakticky seznámit se všemi operacemi, které vyplývají z kvalifikačních charakteristik vykonávané práce.

Vyvrcholením zaškolení by měla být provozní příprava, v níž se zaměstnanec učí vykonávat nové povolání nebo pracovní činnost podle racionálních pracovních postupů. Období zaškolení by mělo končit uplynutím provozní přípravy, případně kvalifikační zkouškou. Obdobně se posuzuje i zaučení.

Při zaškolení nebo zaučení není možné, aby zaměstnavatel podmiňoval splnění svých zákonných povinností uzavřením dohody o tom, že zaměstnanec po získání této kvalifikace setrvá v pracovním poměru, jinak že bude muset vracet vynaložené náklady. Rovněž není přípustné, aby zaměstnavatel, vynaloží-li na zaměstnance určité náklady, vynucoval od zaměstnance z tohoto důvodu sjednání dohody o setrvání u zaměstnavatele (například při poskytnutí ochranných pracovních prostředků).

 

 

Rekvalifikace u zaměstnavatele

Rekvalifikace zaměstnanců zaměstnavatelem se uskutečňuje v zájmu jejich dalšího pracovního uplatnění, např. když dochází ke změně specializace, rozšíření automatizace nebo v situaci, kdy by jinak museli být uvolněni z důvodů racionalizačních opatření nebo strukturálních, popřípadě organizačních změn. Velmi důležitá je v současné době rekvalifikace v souvislosti s rozšiřující se digitalizací personální a mzdové agendy.

V případě, že dochází k rozsáhlým organizačním změnám, které by měly za následek uvolnění velkého počtu zaměstnanců, mohou být zaměstnavateli na základě písemné dohody s úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady spojené s rekvalifikací. Rekvalifikace může být určena i pro zahraniční zaměstnance.

Rekvalifikace je určena i zaměstnancům, u nichž zaměstnavatel předpokládá, že je zaměstná na jiném pracovním místě a budou k tomu potřebovat odbornou kvalifikaci, kterou zatím nemají. Nejčastěji v situaci, kdy by museli být tito zaměstnanci uvolněni z důvodů racionalizačních opatření, strukturálních, popřípadě organizačních změn, z důvodu nadbytečnosti apod.

Úřady práce mohou na základě dohody se zaměstnavatelem přispívat i na rekvalifikaci jeho zaměstnanců, kterým se tak vytvoří podmínky pro jejich další pracovní uplatnění. Pokud pro zaměstnavatele zabezpečuje rekvalifikaci jeho zaměstnanců akreditované zařízení, stává se toto akreditované zařízení účastníkem dohody a tím je úřadu práce dána možnost sjednat v dohodě poskytování úhrady nákladů na rekvalifikaci přímo akreditovanému zařízení.

Na získání nebo obnovení kvalifikace svých zaměstnanců mohou zaměstnavatelé požádat příslušný úřad práce. Po posouzení a na základě písemné dohody jim úřad poskytne příspěvek na realizaci kurzu.

Při splnění stanovených zákonných podmínek není vyloučeno případné nařízení práce přesčas na dobu školení (např. školení v sobotu nebo v neděli), jsou-li pro to splněny podmínky stanovené v § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce (dále ZP) o přesčasové práci. I v tomto případě by zaměstnanec dostal mzdu za vykonanou práci přesčas. Neúčast na školení či studiu, které je výkonem práce, může být posouzena jako neomluvená absence.

 

 




Autor příspěvku

JUDr. Ladislav Jouza

Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.

Detail autora

Odebírejte novinky emailem

Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.