Vystudoval PF UK v Praze. Působí jako advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor a člen správní rady Ústavu práva a právní vědy, a lektor European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva, je poradcem MPSV pro otázky legislativy v oblasti pracovního práva. Patří mezi nestory českého pracovního práva a nejpopulárnější lektory v této oblasti.
Možná práce při rodičovské dovolené
Novela ZP změnila dřívější právní úpravu uvedenou v § 34b odst. 2 ZP. Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu, kterým je např. dohoda o pracovní činnosti, nesměl u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které byly stejně druhově vymezeny. Velmi často se jednalo např. o druh práce „mzdová účetní“, kdy zaměstnankyně nemohla tuto práci vykonávat u stejného zaměstnavatele v dalším pracovněprávním vztahu. Novela ZP v tomto ustanovení zaměstnance zvýhodňuje.
Omezení výkonu další práce stejného druhu pro zaměstnavatele se netýká zaměstnanců, kteří budou vykonávat stejný druh práce na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Tyto dohody na stejnou práci mohou být uzavřeny jen na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části.
Novela ZP tak nově umožňuje, aby v době, kdy zaměstnanec v pracovním poměru u zaměstnavatele čerpá rodičovskou dovolenou, mohl vykonávat na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP) u téhož zaměstnavatele stejně druhově vymezené práce. Jde o požadavek praxe, kdy zejména zaměstnankyně na rodičovské dovolené stojí o přivýdělek u svého zaměstnavatele a chtějí konat stejný druh práce.
Rodičovská dovolená
Po vyčerpání mateřské dovolené (tzv. placené) má žena nárok na to, aby jí byla poskytnuta rodičovská dovolená až do 3 let věku dítěte (§ 196 ZP). Tato rodičovská dovolená (dříve další mateřská dovolená) se ženě poskytne v rozsahu, o jaký požádá, ve většině případů v závislosti na době čerpání rodičovského příspěvku. Znamená to, že žena nemusí žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do 3 let věku dítěte. Záleží na jejích potřebách, pro jak dlouhou dobu se rozhodne. Délka rodičovské dovolené je vymezena částkou, kterou může žena (případně muž) vyčerpat do 3 let věku dítěte, a tím si sama stanoví délku rodičovské dovolené.
Rodičovská dovolená muže
Rodičovskou dovolenou může čerpat i muž. Může ji nastoupit ihned po narození dítěte a čerpat ji až do tří let věku dítěte. Jeho pracovněprávní nároky v souvislosti s rodičovskou dovolenou se posuzují obdobně jako nároky ženy, a to podle toho, zda je uplatňuje po rodičovské dovolené, která svým rozsahem odpovídá délce mateřské dovolené (tedy zpravidla 28 týdnů), nebo po skončení rodičovské dovolené (tedy po dosažení 3 let věku dítěte). Rodičovskou dovolenou zpravidla čerpají muži, kteří mají nižší mzdu nebo plat ve srovnání se svými partnerkami (manželkami).
Rodičovskou dovolenou mohou zaměstnankyně a zaměstnanec čerpat současně a pečovat v jejím průběhu o dítě. Rodičovský příspěvek však náleží jen jednomu z nich.
Novelou ZP byl do tohoto ustanovení doplněn druhý odstavec. Podle něho musí zaměstnanec podat žádost o rodičovskou dovolenou 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, pokud tomu nebrání vážné důvody na jeho straně.
Dohody o práci
Výkon další práce, třeba i stejného druhu, je po dobu rodičovské dovolené možný jen na základě písemné DPČ nebo DPP (§ 73 až 77b ZP). U DPP může zaměstnanec odpracovat až 300 hodin v kalendářním roce. U DPČ nesmí rozsah práce v kalendářním roce přesáhnout v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (většinou 20 hodin týdně).
V oblasti dohod patří mezi problémové otázky rozvrh pracovní doby. Zaměstnavatel musí předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na jiné době seznámení.
ZP nevylučuje, aby „dohodáři“ měli nárok na pracovní volno s náhradou odměny např. při důležitých osobních překážkách v práci nebo z důvodu obecného zájmu (§ 77 odst. 3 ZP). Jedná se např. o pracovní volno k lékařskému ošetření, ke svatbě, k výkonu veřejné funkce, k činnosti dárce krve apod. Podmínkou však je, že toto volno bylo sjednáno přímo v dohodě nebo je zaměstnavatel vymezil ve vnitřním předpisu podle § 305 ZP.
Příplatky k odměně z dohod
V personální praxi se zapomíná, že zaměstnancům, kteří pracují podle DPČ nebo DPP, náleží mzda (odměna) nebo náhrada mzdy (odměny) za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Za práci ve svátek přísluší podle § 115 ZP místo náhradního volna příplatek k dosažené odměně nejméně ve výši průměrného výdělku. Za práci v noci náleží příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, za práci ve ztíženém pracovním prostředí nejméně ve výši 10 % minimální hodinové mzdy a za práci v sobotu a v neděli nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.
Uvedené příplatky mohou být sjednány již předem v příslušné dohodě o práci, pokud zaměstnanec bude práci vykonávat v prostředí a za podmínek, za nichž by mu vznikl nárok na příplatek.