Obsah:

• EET 2.0 se vrací. Nová evidence tržeb má být jednodušší a digitálnější

• McDonald’s investuje miliardy do nové strategie. Růst má přinést technologie i efektivnější restaurace

• Český pracovní trh se mění. Firmy chtějí zkušenosti, technické dovednosti a znalost AI

• Nejvyšší soud posílil právo společníků na informace. Mlčení společnosti lhůtu nespustí

• Google čelí miliardové žalobě. Spor může změnit ekonomiku obchodů s aplikacemi

EET 2.0 se vrací. Nová evidence tržeb má být jednodušší a digitálnější

Od roku 2027 se má do českého podnikatelského prostředí vrátit elektronická evidence tržeb. Nový systém označovaný jako EET 2.0 má využít zkušenosti z původní evidence, snížit administrativu a více odpovídat současným způsobům placení.

Rozhodující bude způsob platby

Nová evidence má dopadat především na podnikatele, kteří přijímají platby při osobním kontaktu se zákazníkem. Vedle hotovosti půjde například o platby kartou nebo QR platby uskutečněné na místě.

Naopak podnikatel, který fakturuje a přijímá úhrady výhradně převodem na bankovní účet bez osobního kontaktu se zákazníkem, by evidenci podléhat neměl.

Důležitý je ale rozsah pravidla: podle návrhu může povinnost vzniknout již přijetím jediné kontaktní platby.

EET OFF přinese nové výjimky

Novinkou má být režim EET OFF, který počítá s osvobozením některých skupin podnikatelů.

Výjimka se má vztahovat například na:

• podnikatele v režimu paušální daně,
• OSVČ s hotovostními tržbami do 300 tisíc Kč ročně,
• podnikatele přijímající výhradně bezhotovostní platby,
• některé formy drobného nebo sezónního prodeje.

Pro menší podnikatele tak bude zásadní ověřit, zda pod některou z připravovaných výjimek spadají.

Pokladna nemusí znamenat nový hardware

EET 2.0 nemá být spojena s povinností pořídit jeden konkrétní typ zařízení. Využít má být možné stávající pokladní systém, počítač, tablet, smartphone nebo integrované POS řešení.

Finanční správa má navíc nabídnout bezplatnou aplikaci určenou především menším podnikatelům. Správa evidence má být propojena také s portálem MOJE daně a daňovou informační schránkou DIS+.

Méně dat a jednodušší administrativa

Oproti původní EET má nový systém pracovat s menším množstvím předávaných údajů a jednodušší registrací. Cílem je spojit efektivnější kontrolu tržeb s nižší administrativní a technologickou zátěží.

Návrh však ještě prochází legislativním procesem. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení a další projednání čeká Senát.

Shrnutí

Pokud bude návrh přijat v předpokládané podobě, EET 2.0 má začít fungovat od 1. ledna 2027. Podnikatelé by proto měli sledovat zejména:

• zda jejich způsob přijímání plateb zakládá evidenční povinnost,
• zda mohou využít některou z výjimek,
• zda jejich současný pokladní nebo účetní systém bude s EET 2.0 kompatibilní.

Nová EET tak nemá být pouhým návratem původního systému. Ambicí je vytvořit jednodušší digitální evidenci, která více odpovídá dnešnímu způsobu podnikání a placení. 

McDonald’s investuje miliardy do nové strategie. Růst má přinést technologie i efektivnější restaurace

McDonald’s mění recept na další růst. Místo spoléhání především na otevírání nových restaurací chce výrazně zvýšit výkonnost těch stávajících. Do modernizace franšízové sítě, technologií a provozu plánuje do roku 2036 vložit podporu ve výši 8,5 miliardy dolarů.

Investice míří přímo do restaurací

Globální síť McDonald’s dnes zahrnuje více než 46 tisíc restaurací, z nichž většinu provozují franšízanti. Právě jejich ekonomiku chce nová strategie NEXT výrazně zlepšit.

McDonald’s proto plánuje partnerům poskytnout kapitálovou podporu a úlevy na nájemném. Přibližně pět miliard dolarů má být uvolněno už do konce této dekády.

Investice mají směřovat zejména do:

• modernizace restaurací a kuchyní,
• nového vybavení,
• digitálních technologií a AI,
• rychlejšího a jednoduššího provozu,
• nového designu vybraných poboček.

Technologie mají zvýšit výnos každé pobočky

Cílem není pouze modernější restaurace, ale především lepší ekonomika celého franšízového modelu. McDonald’s očekává zvýšení provozní efektivity přibližně o 250 bazických bodů.

U průměrné americké restaurace by změny mohly znamenat přibližně 100 tisíc dolarů dodatečného ročního cash flow. Odhadovaná návratnost investic franšízantů se po započtení podpory centrály pohybuje kolem čtyř let.

AI má pomáhat zaměstnancům, ne pouze snižovat náklady

Významnou součástí strategie je automatizace rutinních činností. Pokročilejší technologie a nástroje využívající umělou inteligenci mají zrychlit obsluhu a zjednodušit každodenní provoz.

Současně firma spouští program Make It Golden zaměřený na zaměstnance a zákaznickou zkušenost. Princip je jednoduchý: technologie mají převzít část rutiny, zatímco zaměstnanci získají více prostoru věnovat se hostům.

Shrnutí

Strategie NEXT ukazuje širší změnu přístupu McDonald’s. Další růst už nemá stát pouze na počtu restaurací, ale především na vyšší produktivitě, technologiích, personalizaci a lepší zákaznické zkušenosti.

Pro franšízový byznys je to důležitý signál: konkurenční výhodou nemusí být jen další expanze. Stále větší hodnotu může vytvářet schopnost dostat vyšší výkon ze stávající sítě a současně zlepšit ekonomiku jednotlivých provozoven.

Český pracovní trh se mění. Firmy chtějí zkušenosti, technické dovednosti a znalost AI

Mzdy v Česku dál rostou, firmy ale začínají mnohem pečlivěji vybírat, komu jsou ochotny připlatit. Největší hodnotu získávají zkušení odborníci, technické profese a lidé schopní propojit svou specializaci s digitálními technologiemi a umělou inteligencí.

Mzdy rostou, ale ne všem stejně

Reálné mzdy ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o 4,3 procenta. Ve většině profesí a regionů se nominální růst pohybuje kolem čtyř až šesti procent, výraznější tlak je ale patrný u nedostatkových profesí ve výrobě, stavebnictví, logistice a IT.

Rozdíly zůstávají také mezi regiony. Praha vykazuje nejrychlejší růst a průměrná mzda je zde výrazně nad celostátní úrovní. V některých příhraničních regionech naopak zaměstnavatelé čelí odchodu kvalifikovaných pracovníků za vyššími mzdami do Německa.

Juniorních míst ubývá

Výraznější změna probíhá u absolventů. Jejich nezaměstnanost přesahuje 12 procent a firmy stále častěji očekávají, že i uchazeč o první zaměstnání přinese určitou praktickou zkušenost.

Výhodu proto získávají absolventi, kteří už během studia:

• absolvovali relevantní praxi,
• ovládají cizí jazyky,
• umějí pracovat s digitálními technologiemi,
• dokážou efektivně využívat AI nástroje.

Technicky vzdělaní absolventi, zejména ve strojírenství a elektrotechnice, mohou podle průzkumu získat až o třetinu vyšší nástupní mzdu. Opačná situace panuje například v administrativě, marketingu, HR nebo zákaznických službách, kde je uchazečů výrazně více.

Nestačí nabídnout pouze vyšší mzdu

Peníze zůstávají důležitým faktorem, zaměstnanci ale stále více posuzují pracovní nabídku jako celek. Do popředí se dostávají takzvaná 3F: finance, volný čas a flexibilita.

Pro firmy to znamená, že při náboru musí pracovat také s pracovní dobou, možností práce z domova, délkou dojíždění, vzděláváním nebo zkrácenými úvazky.

Flexibilita může být zároveň cestou, jak lépe využít pracovní potenciál rodičů, lidí nad 55 let nebo dalších skupin, které tradiční pracovní režim omezuje.

Firmy čeká také větší transparentnost

Vedle technologických změn se proměňují pravidla odměňování. Firmy budou muset být schopny rozdíly ve mzdách stále přesvědčivěji vysvětlovat objektivními a genderově neutrálními kritérii, například zkušenostmi, výkonem, odpovědností nebo specifickým know-how.

Transparentní systém odměňování se tak postupně stává nejen otázkou compliance, ale také důvěry zaměstnanců a konkurenceschopnosti zaměstnavatele.

Shrnutí

Český pracovní trh se neposouvá pouze směrem k vyšším mzdám. Roste především cena zkušeností, technického know-how a schopnosti pracovat s novými technologiemi.

Pro zaměstnance bude stále důležitější průběžně rozvíjet praktické a digitální kompetence. Pro firmy naopak schopnost nabídnout kombinaci odpovídající mzdy, flexibility, rozvoje a kvalitního pracovního prostředí. Právě tato kombinace může rozhodovat o tom, kdo v soutěži o nedostatkové odborníky uspěje.

Nejvyšší soud posílil právo společníků na informace. Mlčení společnosti lhůtu nespustí

Nejvyšší soud významně upřesnil pravidla pro uplatňování informačních práv společníků s.r.o. Samotná nečinnost společnosti podle něj není odmítnutím žádosti a nespouští jednoměsíční lhůtu, po jejímž uplynutí může společník ztratit možnost domáhat se informací u soudu.

Mlčení není odmítnutím

Společník s.r.o. má podle zákona o obchodních korporacích právo požadovat informace o společnosti a nahlížet do jejích dokladů. Pokud společnost poskytnutí informací odmítne, může se obrátit na soud. Musí tak ale učinit v jednoměsíční prekluzivní lhůtě.

Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 621/2025 nyní vyjasnil, kdy tato lhůta skutečně začíná běžet.

Nestačí, že společnost na žádost nereaguje. Musí učinit srozumitelný projev vůle, z něhož je patrné, že požadovanou informaci neposkytne, a tento projev musí být společníkovi oznámen.

Vlastní termín ve výzvě lhůtu nespustí

Důležitý je také závěr, že společník nemůže počátek prekluzivní lhůty nechtěně vyvolat tím, že společnosti ve své žádosti stanoví termín pro odpověď.

Pokud tedy společník požaduje informace například do určitého data a společnost tento termín ignoruje, neznamená to automaticky odmítnutí žádosti.

Nejvyšší soud tím oddělil dvě různé otázky:

• kdy má společnost informace poskytnout,
• kdy začíná běžet lhůta pro podání žaloby.

Tyto okamžiky nemusí být totožné.

Žalovat lze i při úplném mlčení

Rozhodnutí zároveň neznamená, že by společník musel čekat, až společnost jeho žádost výslovně odmítne. Pokud společnost nereaguje, může se společník obrátit na soud i dříve, přestože jednoměsíční prekluzivní lhůta ještě nezačala běžet.

Významný je i další závěr: předchozí výzva společnosti není nezbytnou podmínkou samotné žaloby. Její absence však může mít dopad například na rozhodování o náhradě nákladů řízení.

Společenská smlouva může ochranu rozšířit

Nejvyšší soud současně dovodil, že pravidlo o jednoměsíční prekluzivní lhůtě je dispozitivní. Společníci tak mohou ve společenské smlouvě tuto lhůtu prodloužit, případně její uplatnění vyloučit.

Pro společnosti i jejich společníky se proto vyplatí zkontrolovat nejen zákonnou úpravu, ale také konkrétní znění společenské smlouvy.

Shrnutí

Rozsudek sp. zn. 27 Cdo 621/2025 posiluje praktickou ochranu informačních práv společníků s.r.o. Z jeho závěrů vyplývají tři důležitá pravidla:

• mlčení společnosti samo o sobě nespouští jednoměsíční prekluzivní lhůtu,
• společník může žalobu podat i tehdy, když společnost vůbec nereaguje,
• pro společnosti je vhodné případné odmítnutí formulovat jednoznačně a prokazatelně je společníkovi oznámit.

Rozhodnutí tak omezuje možnost, aby společnost svou nečinností fakticky oslabila právo společníka na informace. Některé otázky, například postup při poskytnutí pouze části požadovaných informací, však bude muset dále vyjasnit judikatura.

Google čelí miliardové žalobě. Spor může změnit ekonomiku obchodů s aplikacemi

Google čelí ve Velké Británii hromadné žalobě za více než miliardu liber kvůli poplatkům účtovaným prostřednictvím obchodu Google Play. Spor zastupující přibližně 20 milionů spotřebitelů a firem otevírá širší otázku, kde končí legitimní odměna digitální platformy a začíná zneužívání dominantního postavení.

Ve hře jsou miliony zákazníků

Žaloba se vztahuje na nákupy aplikací a dalšího digitálního obsahu uskutečněné od října 2015 do července 2026 prostřednictvím Play Storu nebo zařízení využívajících Android.

Podle žalobců Google využíval svého postavení k účtování provizí dosahujících až 30 procent. Vývojáři měli tyto náklady následně promítat do cen pro konečné zákazníky.

Nároky se proto mohou týkat například:

• placených aplikací,
• digitálního předplatného,
• her a nákupů uvnitř aplikací,
• odstranění reklam,
• placeného zpřístupnění dalších funkcí.

Jádrem sporu je tržní síla platformy

Případ není pouze otázkou výše jednotlivých poplatků. Podstatné bude, zda Google díky svému postavení v mobilním ekosystému mohl nastavovat podmínky, které by v prostředí intenzivnější konkurence nebyly možné.

Google argumentaci žalobců odmítá. Tvrdí, že jeho poplatky patří k nejnižším na trhu a uživatelé Androidu mají oproti jiným platformám širší možnosti, odkud aplikace získávat.

Podobné spory mohou změnit celý digitální trh

Britský tribunál již řešil obdobný případ týkající se Applu, u něhož dospěl k závěru, že přibližně třicetiprocentní provize souvisela se zneužitím dominantního postavení.

Výsledek sporu s Googlem proto může mít širší význam pro způsob, jakým velké technologické platformy nastavují své distribuční a platební modely.

Shrnutí

Případ ukazuje rostoucí význam soutěžního práva v digitální ekonomice. Regulátoři a soudy se stále více zaměřují nejen na samotnou existenci dominantního postavení, ale také na ekonomické podmínky, které digitální platformy nastavují vývojářům a zákazníkům.

Pro technologické firmy může být výsledkem tlak na nižší provize, větší otevřenost distribučních kanálů a nové platební možnosti. Pro spotřebitele jde zároveň o otázku, zda se část nákladů digitálních platforem nepřenáší do cen služeb, které každodenně používají.