Právo

Otázky kolem náhrady škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání patří v personální praxi mezi nejčastější a složité právní záležitosti. V této souvislosti se objevuje celá řada problémů, které je nutné řešit  v závěrečné fázi pak v podobě soudních návrhů. Dotazy se vyskytují zejména kolem záznamů o pracovních úrazech směřující k tomu, zda lze úraz odškodnit i bez vyhotovení této písemnosti.

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku je jednoznačná.  Vláda schválila novelu zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), která by měla nabýt účinnosti v průběhu roku 2020. Vychází z dohody koalice,odborů a podnikatelů z 14.10.2019, podle níž  už nebudou koaliční partneři při jejím projednávání v Parlamentu zasahovat a umožní její hladší schvalování.

V právní historii existuje pár soudních sporů, jejichž rozuzlení bylo v pravdě přelomové a zásadní. Jedním z nejzásadnějších pak zůstává spor Marbury vs Madison.

Patří teorie přirozeného práva do kategorie morálního objektivismu, tedy do předem daného hodnotového systému? Je samo soudní řízení procesem spadajícím do morálního objektivismu? Nejsou morálka, obecné principy právní, univerzální systémy spravedlnosti a dober pouhými artikly právního pozitivismu (právních norem a politické morálky)? Ponechává právo morálce vlastní prostor, nebo je morálka prostředkem aplikace práva? Tyto a další dotazy jsem si kladla při sepsání mého příspěvku, který se vztahuje k právnímu filozofovi Ronaldu Dworkinovi, jenž byl označován za morálního objektivistu. Morální objektivismus jsem si chtěla z hlediska jeho myšlenek a stoupeneckých názorů ověřit, neboť podle mého názoru morální objektivismus se hodně překrývá s morálním subjektivismem a velkou roli tady hraje úhel pohledu. U Ronalda Dworkina to bylo těžké, neboť veškeré právo podřizuje právu soudcovskému, což je na druhou stranu přiléhavé morálnímu subjektivismu, i když ne v každém případě tomu tak je. Posuďte sami.

Ochrana osobnosti je v poslední době velkým právním hitem. Nemalou měrou k tomu přispělo nové nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR) a zákon č110/2019 Sb.,o zpracování osobních údajů, který zrušil zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Můžeme s hrdostí říci, že naše pracovněprávní legislativa „předešla“ evropské normy. Jako dlouholetý legislativní pracovník Ministerstva  práce a sociálních věcí mohu připomenout, že náš zákoník práce (dále ZP) z roku 2006 (č.262 Sb.zák.) obsahuje ustanovení (§ 316), které řeší pracovněprávní otázky v oblasti ochrany zaměstnanců.

Sandra Day O'Connorová se narodila 26. března roku 1930 a letos 26. září tomu bude 38 let, kdy se stala první ženou v řadách soudců Nejvyššího soudu USA (dále i „SCOTUS”).

Asi nepřekvapím tvrzením, že inteligenční úroveň člověka se uplatní v každodenním životě a při různých příležitostech.Její základ je položen již od dětských škamen a později je násoben životními zkušenostmi.

Jízda autem do a ze zaměstnání, je již – i přes těžkosti – neodmyslitelnou skutečností. Tyto situace rovněž přinášejí určité těžkosti a problémy, které většina z nás – na štěstí – ještě nepocítila. Je však nutné s nimi počítat a vědět, jak na ně reagovat. Auta zaparkovaná po absolvování cesty do zaměstnání bývají často terčem vandalů nebo jsou poškozena neúmyslným jednáním kolegů řidičů. Jak se se škodou na autě vypořádat? Je možné se obrátit na zaměstnavatele, aby škodu nahradil, neboť k ní došlo na parkovišti podniku?

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku našeho blogu je jednoduchá: ano,může, ovšem při dodržení zákonných  podmínek. Pravidla pro monitoring (sledování, kontrola)  činnosti zaměstnanců nejsou výlučně a samostatně uvedena v žádném právním předpise. Částečnou právní úpravu musíme hledat v Listině základních práv a svobod, občanském zákoníku (zejména ochrana osobnosti), v zákoně o zpracování osobních údajů č.110/2019 Sb., v nařízení EU o ochraně osobních údajů GDPR a zejména v zákoníku práce (dále ZP).

Právní památky jsou hierarchizovány věcně (oborově), právně (způsobem a formou vyhlášení, právní silou) a rezonují dobu, ve které byly schváleny. Vlivem doby dochází k periodizaci práva a pochopení masy práva v jeho vývoji a čím více doba postupuje a mění se panovníci, řád, jaký pro zemi nastolují, tím více se zde nabízí reflektování přijetí právních úprav, které je podmíněno některými aspekty (politickými, ekonomickými, hospodářskými, sociálními). Právní památky zachycují základní typy společenskohospodářských formací, ve kterých se vyvíjela společnost, její ekonomika, stát i právo. Právní památky mohou být dílem památkami literárními, neboť poskytují praktické postupy a rady, jak vést jednání, nebo jak rozhodovat a jsou kritickou částí výkladu práva. Právní historie neustále přináší podněty a právní památky, které z nich čerpají se právní historii přizpůsobují tak, aby formou práva stanovily to, co je pro stát a společnost potřebné. Právní obyčeje a pravidla proklestila cestu psanému právu a staly se jeho součástí; tedy komponentou toho, co se postupně jako právo začalo vytvářet. Ve svém příspěvku se zabývám nejstaršími právními předpisy, které byly na území českého státu vydány v době od jeho vzniku do husitského revolučního hnutí.