Aktuality

Průměrná mzda neovlivňuje pouze kupní sílu obyvatel, ale zasahuje také do pracovněprávní sféry, zejména do oblasti zaměstnanosti. Pro tyto účely vyhlašuje každoročně Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě šetření Českého statistického úřadu průměrnou mzdu v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro rok 2026 je rozhodná průměrná mzda za toto období v roce 2025.

Práce na dálku (home office) patří mezi flexibilní formy zaměstnávání, které se podstatně rozšířily v době covidu. Od 1. ledna 2026 došlo k podstatným změnám v právní úpravě týkající se poskytování některých náhrad zaměstnanci.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“) vytváří legislativní předpoklady k tomu, aby zaměstnavatelé poskytli zaměstnancům více odpočinku nejen v průběhu pracovního výkonu (např. bezpečnostní přestávky v práci), ale i po jeho skončení. Platí zásada, že zaměstnavatel může poskytovat nároky, které ZP nezakazuje. Jedná se např. o delší dovolenou.

V inzertních rubrikách nebo v nabídkách zaměstnání často najdeme požadavky zaměstnavatelů na zaměstnance, kteří se ucházejí o práci, neobvyklého (pozoruhodného) znění: hledáme šikovnou a obětavou mzdovou účetní, organizačně schopného dispečera apod. Hodnocení žádaných požadavků nebo předpokladů pro výkon práce se pak stává součástí výběrového řízení, v němž zaměstnavatel hledá nové zaměstnance. Jaký je správný postup?

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Nelegální práce, někdy označovaná jako práce načerno, se v oblasti zaměstnávání objevuje v poslední době často. Zejména v souvislosti s novými právními úpravami dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce se v pracovněprávní praxi rozšířil postup zaměstnavatelů, kdy se tyto dohody měnily na tzv. švarcsystém, a jednalo se tak o práci nelegální.

Prezenční studium na Ústavu práva a právní vědy je již v plném proudu — a stále máte možnost se přidat. Pro ty z vás, kteří preferují flexibilitu, navíc průběžně přijímáme přihlášky do online studia. Profesní vzdělávání nikdy nebylo dostupnější a praktičtější než dnes, kdy se svět byznysu a práva mění rychleji než kdy dřív.

Strategický management byl dlouho doménou nás lidí, vědeckého i intuitivního přístupu. Manažeři plánovali, analyzovali, předvídali a rozhodovali, kontrolovali reporty... Realitou dnešní doby však je, že se svět řízení dramaticky proměňuje. Technologie se vyvíjí rychleji, než postupuje evoluce lidského vědomí.

Současný nedostatek pracovníků v některých oborech nutí zaměstnavatele k intenzivnějšímu hledání nových pracovních sil. K jejich získání se v poslední době často využívají i méně známé smlouvy a dohody. Z advokátní i soudní praxe pak vyplývá, že při využívání těchto personálních písemností se zaměstnavatelé často dopouštějí legislativních nepřesností. Soudy se pak musí vypořádat s problémy, zda např. byl sjednán příslib zaměstnání, anebo jak posuzovat pracovní smlouvu, která byla uzavřena „formulářovým“ způsobem.

K dnešnímu vysvětlení mě přiměly statistické údaje, podle nichž se u půl milionu lidí očekává změna pracovní náplně v souvislosti s rozvojem digitalizace. Bude třeba investovat značné částky do vzdělávání. Podle průzkumu Hospodářské komory jsou chybějící digitální dovednosti hlavní překážkou zaměstnávání lidí v předdůchodovém a důchodovém věku. Digitální znalosti chybí téměř polovině zaměstnanců starších 55 let.