Aktuality

V důsledku virové pandemie řada zaměstnavatelů přistupuje ke zkrácení pracovní doby, např. jen na čtyři dny v týdnu, nebo zkracuje počet pracovních hodin v jednotlivých směnách,případně přerušuje výrobu nebo činnost. Jedná se o částečnou nezaměstnanost, tzv. kurzarbeit. Je to nejen současná situace, ale i případy,kdy se firmy potýkají s různými výrobními problémy, jako je např. nedostatek zakázek, druhotná platební neschopnost, provozní důvody, apod.

Někteří zaměstnavatelé nemají v období koronavirové epidemie pro zaměstnance práci. Proto je možné, aby jim nařídili nástup dovolené. Jedná se pro zaměstnavatele o výhodnější postup, než nechat zaměstnance doma z důvodu překážek v práci nebo je propouštět. Přitom je nutné, aby zaměstnavatel dodržoval zákonná pravidla.

Podle zákoníku práce č.262/2006 Sb.,(dále ZP) platí, že to, co si sjednají zaměstnavatel a zaměstnanec v pracovní smlouvě, je stabilní. Někdy to však nebude dost dobře možné, když se vyskytnou různé okolnosti, jako např. v současném období koronavirové pandemii.

Když už se letos opět naplno roztočila kola prezidentské volby v USA, bylo asi všem čtenářům blogu UPPV jasné, že si podobnou příležitost nemohu nechat utéct. Vítám vás tedy všechny u série blogů, jejichž prostřednictvím se Vám pokusím přiblížit zákulisí těch nezajímavějších prezidentských klání v USA v historii.

Zákoník práce (dále ZP) v § 317 umožňuje, aby zaměstnanci mohli pracovní činnost vykonával v moderních formách, jako je např. homeworking ( práce doma) nebo teleworking (práce na zavolání). Zaměstnanec tedy nemusí pracovat jen v prostorách zaměstnavatele. V současném období koronaviru zaměstnavatelé volí  často tento způsob zaměstnávání. 

Kdo by nechtěl být ve své práci i osobním životě úspěšný, šťastný a spokojený? Důvodem, proč tomu tak občas není, však nemusejí být jen nepříznivé vnější okolnosti. 

O číhošťském zázraku toho v souvislosti s výročím umučení tamního faráře Josefa Toufara bylo napsáno víc než dost. Na první pohled se může zdát, že blog Ústavu práva a právní vědy není tím správným místem, kde bychom si o něm měli psát. Nicméně i zde si můžeme směle říct, že je třeba za vším hledat právo.

U nás v rodině se Podkarpatská Rus vždy těšila zvláštnímu postavení. Značnou část svého dětství tam trávil můj dědeček a na své poměry o ní poměrně často a asi i rád vyprávěl. Samozřejmě, že s odstupem nějakých šedesáti let mohlo být to vyprávění  trochu méně přesné, ale rozhodně mu to neubralo nic na poutavosti.

Samozřejmě, že impeachment prezidenta Trumpa dopadnul tak, jak dopadnout musel – senátoři svým hlasováním, téměř podle stranických linií rozhodli o tom, že svého úřadu zbaven nebude. Byť se s ním v lecčems neshodnu a když dojdeme na dřeň – tedy, že měl prezident Trump vlastně žádat představitele cizího státu, aby inicioval vyšetřování příbuzných jeho výrazného politického oponenta, bylo to minimálně hloupé, možná skutečně i protizákonné. Bylo to ale zároveň i důvodem ke zbavení úřadu? No, zjevně nebylo, když se na tom senátoři neshodli.

Otázky kolem náhrady škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání patří v personální praxi mezi nejčastější a složité právní záležitosti. V této souvislosti se objevuje celá řada problémů, které je nutné řešit  v závěrečné fázi pak v podobě soudních návrhů. Dotazy se vyskytují zejména kolem záznamů o pracovních úrazech směřující k tomu, zda lze úraz odškodnit i bez vyhotovení této písemnosti.