Vystudoval jsem obor Právo a právní věda na Západočeské univerzitě v Plzni, obor veřejná správa na CEVRO Institut v Praze a rigorózní řízení jsem vykonal v oboru veřejná politika a veřejná správa.
Celou výše uvedenou argumentaci pokládám za relevantní zejména s ohledem na vývoj volebního práva v USA, kde v průběhu 2. světové války došlo ke snížení věkové hranice pro odvod do armády na 18 let, ale volební právo zůstalo zachováno až na 21 rok života. Tento paradox byl v USA napraven až v roce 1971. Heslo „Old enought to fight, old enought to vote“ by se tak zcela lehce dalo transformovat do podoby výše uvedené následovně: pokud je někdo dostatečně starý na to, aby mohl uzavírat pracovní smlouvy, pokud je někdo dostatečně starý na to, aby mohl využívat pozemní komunikace, pokud je někdo dostatečně starý na to, aby odváděl daně, pak je také dostatečně starý na to, aby mohl volit do zastupitelského sboru.
Stejně tak pro snížení aktivního i pasivního volebního práva mluví současná hranice trestní odpovědnosti fyzických osob, která je nastavena právě na 15 let. V případě trestního práva je období mezi 15 až 18 lety bráno jako jakési přechodné období. Tímto přechodným obdobím by právě obdobně mělo být rozdělení aktivního a pasivního volebního práva z hlediska věku, kdy aktivní volební právo do obecních zastupitelstev by se nabývalo již 15. rokem života, ale pasivní by zůstalo zachováno na současné věkové hranici 18 let.
V rámci volebních reforem v České republice jsou často měněny nebo alespoň diskutovány proměny či kompletní změny volebních obvodů, volebních formulí, počtu skrutinií a změny uzavírací klauzule, ale do značné míry je opomíjena myšlenka změny věkové hranice.[1]
Věkové hranice jsou v rámci celé společnosti, a právě věkové hranice nám pomáhají společnost tvořit. Plynutí času je skutečností, kterou nelze nijak oklamat. Právě časem určitá práva, případně povinnosti, vznikají, zanikají případně se nějakým způsobem mění. V případě voleb se jedná o věkovou hranici pro aktivní volební právo a věkovou hranici pro pasivní volební právo. V obou uvedených případech se jedná o věkovou hranici pro vznik daných práv.
Možná nejvýznamnějším argumentem pro snížení hranice volebního práva, ať už aktivního nebo pasivního, je zvýšení volební účasti. Jako inspirace pro Českou republiku v tomto ohledu by mohlo být sousední Rakousko, které již v roce 2007 přistoupilo ke snížení hranice pro výkon aktivního volebního práva z 18 let na 16 a v případě pasivního volebního práva došlo ke snížení z 19 let na 18 let, přičemž obojí snížení se týká voleb parlamentních. Toto snížení věkových hranic v Rakousku však navazuje na dlouhodobě fungující věkovou hranici 16 let ve volbách do místních samospráv.[2]
[1] NOVÁK, Miroslav a Tomáš LEBEDA. Volební a stranické systémy: ČR v mezinárodním srovnání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 8086473880.
[2] V Rakousku budou smět volit šestnáctiletí - Novinky. Novinky.cz - nejčtenější zprávy na českém internetu [online]. [cit. 2023-05-12]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-v-rakousku-budou-smet-volit-sestnactileti-40160874