Aktuality

Vážení přátelé, milí zájemci o studium,

letos Ústav práva a právní vědy oslavil 15 let tradice a spolu s tím i 8 let od otevření velmi úspěšného programu mezi právníky i neprávníky LL.M. Korporátní právo. Tento program má takto dlouhou a s nadsázkou řečeno nepřekonatelnou tradici právě díky atraktivitě předmětů, které u nás vyučují přední odborníci, jmenovitě pražský přední advokát JUDr. Petr Toman, akademik a soudce JUDr. Stanislav Sviták, exekutor JUDr. Erik Smola a také advokátka a rozhodkyně JUDr. PhDr. Zdeňka Beranová.

Nechci tvrdit, že by pracovní poměry na kratší pracovní dobu mohly vyřešit nedostatek zaměstnanců, ale jejich sjednávání by mohlo alespoň částečně napomoci. Jak vyplývá z údajů Eurostatu má u nás jen desetina zaměstnaných žen a dvě procenta mužů kratší pracovní úvazky. V EU je to jedna třetina žen a devět procent mužů.

Vážení čtenáři,

dovolujeme si vás pozvat na kulatý stůl Stálé konference českého práva. Tentokrát bude kulatý stůl na téma Ochrana osobních údajů (GDPR).

Ve dnech 12. až 18. února 2018 probíhá po celé zemi a možná i v dalších zemích světa aktivita nazvaná Národní týden manželství. Zájemci zajisté vyhledají na jiných místech informace o důvodech, jež spolky a iniciativy vedou k podpoře této odvěké instituce. Koneckonců i Unie rodinných advokátů se do akce zapojila, neboť manželství jako základní stavební kámen rodiny považuje spolu s klasikem dávno zemřelým a jinak překonaným za základ státu. A je věru dobře, že tak činí, neboť řada výzkumů jasně prokázala, že lidé, kteří žijí v manželství, se dožívají vyššího věku, jsou zdravější a spokojenější, méně zneužívají alkohol a omamné látky, méně trpí depresemi a méně často se pokoušejí o sebevraždu. Vědci už dokonce popsali příčiny blahodárného manželského působení: sezdaní jedinci považují svůj stav za trvalý, a tak v němž omezují jednání pro ně riziková. Rozvést manželství není jednoduché a právní překážky taktéž spolupůsobí, takže se sice rozpadá každé druhé manželství, avšak pokud se s partnerem nevezmete, pravděpodobnost rozpadu vztahu se zvyšuje na 70 %. Výhody manželství pro jednotlivce tak máme jasně zmapované a popsané. A jak se můžeme přesvědčit v jiných oblastech, stát se pokouší starat se o naše zdraví: zakazuje nám kouřit, zdaňuje cigarety a alkohol, trvá na dětských sedačkách a nalepuje reflexní nášivky na oblečení, informuje nás o složkách v potravinách a ukládá výrobci povinnost informovat o jeho kalorické hodnotě. Otázkou však je, co dělá stát, aby podpořil samotnou instituci manželství, resp. co by měl či mohl ještě více dělat.

K tématu dnešního blogu jsem byl inspirován nejen zprávami ze sdělovacích prostředků, ale i současnou ekonomickou situací: firmy hledají pracovníky. Např. v Hospodářských novinách ze začátku roku se dočteme: Situace na trhu práce došla tak daleko, že řada podniků musí odmítat nové zakázky, aby bylo možné uspokojit alespoň zákazníky, kteří si zboží objednali dříve. K takovému kroku přistoupilo téměř 30% podniků a to navzdory faktu, že přes 80 % podniků v roce 2017 na nedostatek pracovníků reagovalo zvýšením mezd.

V roce 1981 běžel v tehdejší Československé televizi soutěžní pořad „Šest ran do klobouku“. Pořad uváděl moderátor Pavel Lukeš. Matně si na tu soutěž pamatuji, ale jako „gymplák ve třeťáku“ jsem měl jiné starosti.

Čerstvě jmenovaná ministryně financí v nové vládě JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., představila své priority pro řízení rezortu financí v nadcházejících čtyřech letech. Proč by nebylo v budoucnu možné také v České republice mít elektronický systém správy a výběru daní, když něco podobného už funguje v jiných zemích? Stačí se podívat například na sever Evropy. 
Malé Estonsko, které nyní právě koncem roku uzavírá své první předsednictví EU, je elektronickou velmocí. Na počítači s dobrým internetovým připojením a čtečkou dokladů tam můžete i volit ve volbách nebo si založit živost. Elektronické evidence údajů tam fungují např. i ve zdravotnictví. Správa a výběr daní nejsou výjimkou. O tom, jak by to mohlo fungovat v ČR, zjistíte ve článku Ústavu práva a právní vědy.

Pojem „hospodářská kriminalita“, který můžeme nalézt v policejních statistikách, se vztahuje k trestným činům proti majetku a hospodářským trestným činům, zakotveným v hlavě páté, resp. v hlavě šesté současného trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb.). Jejich společným jmenovatelem je chráněný zájem na zachování základních hodnot svobodného tržního hospodářství a férového podnikatelského prostředí. V tomto krátkém článku Ústavu práva a právní vědy se podíváme na to, jaké trestné činy spadající do okruhu hospodářské kriminality jsou v České republice nejčastěji vyšetřovány a stíhány. Jde o podvody, trestné činy proti daňové soustavě, proti zákonné měně a platebním prostředkům apod.

Tak to je otázka, odpověď na níž je jasná již nyní. Pro jedněch 50% národa to bude varianta první a pro druhých 50% bude odpovědí to druhé. V meziprostoru bude ještě přítomna nepatrná, ale tušená malá skupina jakési „šedé zóny“, která tvoří průnik mezi hlavními dvěma skupinami, ale na tom zásadním, že pro jedny bude Miloš Zeman téměř národním hrdinou, a i kdyby udělal cokoli, tak mu vše odpustí, a že pro ty druhé to bude vždy hulvát, který jím vždy zůstane, i kdyby naopak udělal cokoliv pozitivního, co si jen dovedou představit, se nic nezmění.

Historie prezidentských debat ve formátu, v jakém je známe dnes, je asi vcelku úspěšně možné datovat do roku 1960, kdy spolu v televizi debatovali J.F.Kennedy a R.Nixon. Historie podobných politických klání je ale mnohem starší, nicméně začíná, jak se dá čekat v USA.