Aktuality

I v době, kdy zaměstnavatelé přijímají nové zaměstnance, může na některých pracovištích docházet k reorganizaci a vzniku nadbytečnosti. Je to důsledek snahy zaměstnavatelů zefektivnit pracovní proces, snížit náklady a zlepšit organizaci práce.

Právní úprava státní služby se stala právně účinnou součástí právního řádu České republiky zákonem č. 234/2014 Sb., ze dne 1. října 2014. Upravuje pracovněprávní vztahy zaměstnanců, kteří pracují ve státních orgánech. V současné době je připravena nová právní úprava v podobě zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných státních úřadech (dále jen „zákon“). S jeho účinností se počítá od 1. ledna 2027.

Práce načerno, někdy označovaná jako švarcsystém, se v oblasti zaměstnávání v poslední době objevuje stále častěji. Zejména v souvislosti s novými právními úpravami dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce se v pracovněprávní praxi rozšířil postup některých zaměstnavatelů, kteří tyto dohody nahrazovali výkonem práce formou švarcsystému. Jednalo se tak o nelegální zaměstnávání.

Druh práce jako podstatnou náležitost musí zaměstnavatel sjednat se zaměstnancem v pracovní smlouvě před nástupem do pracovního poměru. Platí zákonná zásada, že by se toto ujednání nemělo měnit v průběhu pracovního poměru. Ke změně druhu práce může dojít jen v situacích uvedených v § 41 zákoníku práce (dále jen „ZP“). Zaměstnavatel nemůže v jiných případech převádět zaměstnance na jinou práci, aniž by k tomu měl zákonný důvod. Jinak by se jednalo o nucenou práci.

Nejrůznější důvody vedou zaměstnavatele k tomu, že za rok 2025 neurčil nástup dovolené. Mohou to být okolnosti na jeho straně, např. výrobní a provozní možnosti, organizační změny, nebo na straně zaměstnance, např. mateřská nebo rodičovská dovolená. Proto se v personální a mzdověprávní praxi v současnosti objevují právní problémy, zejména kdy je možný převod dovolené z loňského roku.

Titulek neopravňuje k tvrzení, že jsou ženy diskriminovány. Jedná se však o právní úpravu zakazující některé práce, které ženy nemohou vykonávat s ohledem na ochranu jejich zdraví, bezpečnost práce či těhotenství.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“) neobsahuje speciální ustanovení, která by obecně po obsahové i formální stránce charakterizovala smlouvy a dohody. Legislativně pouze vymezuje smlouvy, které jsou typické pro pracovněprávní vztahy a nelze je nahradit dvoustranným právním jednáním podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „OZ“).

Právo na mzdu za vykonanou práci patří mezi základní práva. Přesto se v pracovněprávní praxi objevují situace, kdy zaměstnavatel tuto povinnost nemůže splnit – typicky z důvodu platební neschopnosti.

Zdravotní stav zaměstnance velmi často ovlivňuje jeho pracovní výkonnost. V zaměstnavatelské praxi nastávají situace, kdy zaměstnanec ze zdravotních důvodů nemůže např. vykonávat dosavadní práci v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání či ohrožení touto nemocí, a je nucen přejít na jinou, často méně placenou pracovní pozici.

K úrazům může dojít nejen v řádném pracovním poměru, ale i ve zvláštních pracovních situacích. Zejména se jedná o činnosti, které směřují k rozšíření flexibility pracovněprávních vztahů, a to v dohodě o pracovní činnosti (DPČ) nebo v dohodě o provedení práce (DPP). Do zvláštní kategorie patří i posuzování úrazů, kterými se v poslední době zabývaly soudy – tzv. faktický pracovní poměr. O jaké pracovní vztahy se jedná?