Aktuality

I když v současnosti začíná převládat kladný trend v personální činnosti – počet přijímaných zaměstnanců do pracovního poměru převyšuje údaj o skončených pracovních poměrech (zejména v některých oborech) – přesto podnikatelé (zaměstnavatelé) často řeší problém, jak se zbavit nadbytečného zaměstnance, kterému již nemohou poskytnout pracovní uplatnění. Přitom řešení tohoto právního problému není obtížné, je ovšem nutné postupovat podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP). Problém je však spojen s důsledky zákonného předpokladu na pracovišti, realizace organizačního opatření.

Právní úprava pracovní doby byla již od prvního zákoníku práce č.65/1965 Sb, (dále ZP) velmi rigorozní. Byla přijata přesná pravidla pro začátek a konec pracovní doby, její rozvrh, přestávky v práci, dobu odpočinku apod. Přijetím desítek novel ZP byl režim pracovní doby postupně uvolňován. Flexibilní změny dospěly až do současného stadia, kdy novela ZP č. 230/2024 Sb.s účinností od 1. ledna 2025 přinesla do oblasti pracovní doby flexibilní prvky a řadu ustanovení uvolnila.

Vliv zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) na pracovní vztahy je v poslední době předmětem hodnocení zaměstnavatelů, zástupců zaměstnanců, vládních i legislativních orgánů . Výsledkem je flexibilní novela, jejíž účinnost nastane po jejím schválení zákonodárnými orgány v prvním čtvrtletí 2025. Její nová nebo změněná ustanovení mají flexibilním způsobem ovlivnit pracovní trh a práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Mohlo by se zdát, že údaj o zvýšení průměrné mzdy je jen statistickým zjištěním. Opak je pravdou. V pracovněprávní legislativě se odráží průměrná mzda zjištěná za první až třetí čtvrtletí 2024 v několika směrech. Částka 45 107 Kč vyhlášená Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů pro účely zaměstnanosti v roce 2025 představuje určité výhody pro firmy i občany.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr patří vedle pracovní smlouvy k základním pracovněprávním vztahům a přispívají k jejich flexibilitě. Proto je jejich právní úpravě v poslední době věnována ze strany legislativních orgánů velká pozornost. Zejména dohoda o provedení práce (dále DPP), znamená pro její účastníky – zaměstnance a zaměstnavatele - vhodnou a operativní formu napomáhající k řešení naléhavých a krátkodobých pracovních úkolů.

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Mzdové a platové otázky jsou v současnosti středem zájmu zaměstnavatelů a zaměstnanců. Patří mezi ně i problematika minimální a zaručené mzdy. Zásadní změny do této mzdově-právní oblasti přinesla novela zákoníku práce č. 230/2024 Sb. (dále ZP) s účinností od 1. srpna 2024.

Právní úprava pracovní doby byla již od prvního zákoníku práce č.65/1965 Sb. (dále ZP) velmi rigorózní. Byla přijata přesná pravidla pro začátek a konec pracovní doby, její rozvrh, přestávky v práci, dobu odpočinku apod. Přijetím desítek novel ZP byl režim pracovní doby postupně uvolňován. Flexibilní změny dospěly až do současného stadia, kdy novela ZP č. 230/2024 Sb. s účinností od 1. ledna 2025 přinesla do oblasti pracovní doby flexibilní prvky a řadu ustanovení uvolnila.

Novela zákoníku práce (dále ZP) č. 281/2023 Sb. přinesla s účinností od 1. října 2023 a od 1. ledna 2024 zásadní změny do právní úpravy dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP). Poznatky z advokátní praxe upozorňují zejména na potřebu řešení otázek spojených s evidencí dohod, poskytováním příplatků k odměně, rozvrhu pracovní doby, určováním dovolené apod. Právě s těmito problémy se zaměstnavatelé nejčastěji setkávají a musí je obtížně řešit.

I když titulek se zdá nerealistický a patří do sportovního žargonu, něco v přeneseném slova smyslu může v zaměstnání existovat. Je to v situacích, kdy zaměstnavatel se chce zbavit zaměstnance, který nedosahuje požadované pracovní výsledky, je neschopný, ztratil a nemá předpoklady pro výkon práce apod. Pak na straně zaměstnavatele přichází v úvahu „žlutá karta“ pro zaměstnance v podobě upozornění zaměstnavatele na odstranění neuspokojivých pracovních výsledků. Teprve pak může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru.