Aktuality

Mezi významné výhody zaměstnavatelů, kteří nabízejí práci, je poskytování více pracovního volna nad zákoník práce. I zaměstnanci při výběru zaměstnání přihlížejí k těmto benefitům. Připomeňme si některé „nadzákonné“ formy pracovního volna, které jsou v poslední době aktuální a zaměstnavatelé je nabízejí a hlavně poskytují.

Podle dříve schválené novely zákona o odvodech pojistného na sociální zabezpečení měli mít zaměstnavatelé i brigádníci od 1. 7. 2024 novou povinnost v oblasti odvodů sociálního pojištění z dohody o provedení práce (DPP). Pro odvod měly platit dva limity.

Letní období přináší nejen radosti s prožitím dovolené, ale zaměstnavatelům některé problémy s vytvářením příznivých podmínek na pracovišti. Dodržování povinností, zejména v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jim ukládá zejména zákoník práce (dále ZP) a nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (dále NV).

K zaměstnávání stále většího počtu cizinců vede snaha zaměstnavatelů snížit v některých oborech současný nedostatek pracovních sil. Toto úsilí však nemůže zbavit zaměstnavatele odpovědnosti za to, že při „náborové“ snaze nebudou postupovat podle právních předpisů a správně zaměstnávat cizince. Změny v právní úpravě zaměstnávání cizinců na trhu práce v ČR nastaly od 1. července 2024. Týkají se zejména volnějšího zaměstnávání občanů z některých států mimo Evropskou unii.

Zákoník práce (dále „ZP“) jako základní pracovněprávní předpis plní nejen funkci regulující personální praxi, ale řadou ustanovení chrání slabší stranu pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Je to zejména v oblasti skončení pracovního poměru nebo změny druhu práce. Stanoví jednoznačné důvody pro skončení pracovního poměru, a přitom zohledňuje určité sociální, zdravotní nebo jiné situace, v nichž se zaměstnanec nachází. Legislativně se tento postup označuje jako “ochranná doba“ v pracovním poměru.

Ve zbývajícím období letošního roku se očekávají zásadní změny v pracovněprávních předpisech. V legislativním řízení se projednávají novely zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP), které vycházejí nejen ze závěrů Národní ekonomické rady vlády (NERV), ale i z požadavků zaměstnavatelů. Změny by měly zajistit větší pružnost trhu práce i zvýšení flexibility pracovněprávních vztahů. S účinností změn v podobě novel ZP se počítá od 1. ledna 2025.

S blížící se letní dovolenou se v personální praxi stále častěji objevují dotazy, jak řešit zbývající dovolenou z roku 2023, Je možné ji čerpat automaticky nebo převést do letošního roku?

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále zák. práce) obsahuje pravidla pro tvorbu písemností zaměstnavatele. Vedle „klasických“, které charakterizujeme jako dvoustranné, např. pracovní smlouva, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, manažerská smlouva, apod.existuje možnost zaměstnavatele vydat vlasrní předpisy, kterými zvýhodňuje zaměstnance. Zejména se jedná o vnitřní předpis,který nabývá na významu po novele zák. práce č. 281/2023 Sb., od 1. října 2023,kdy současná legislativní a sociální situace by měla být pro zaměstnavatele důvodem pro jeho úpravu a aktualizaci.

V poslední době se dostává do popředí zájmu ústředních orgánů i vlády legislativní řešení flexibility a pružnosti pracovního trhu, které by mělo napomoci rozvoji ekonomiky. Návrhy v této oblasti přijala Národní ekonomická rada vlády (NERV), zejména k úpravě zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP). Doporučení se týkají i snazšího a volnějšího propouštění zaměstnanců z práce.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, bylo již několikráte novelizováno. Důvodem je potřeba řešení aktuálních otázek uváděných ve směrnicích Evropské unie, které se vztahují k podmínkám na pracovištích.