Aktuality

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Mzdové a platové otázky jsou v současnosti středem zájmu zaměstnavatelů a zaměstnanců. Patří mezi ně i problematika minimální a zaručené mzdy. Zásadní změny do této mzdově-právní oblasti přinesla novela zákoníku práce č. 230/2024 Sb. (dále ZP) s účinností od 1. srpna 2024.

Právní úprava pracovní doby byla již od prvního zákoníku práce č.65/1965 Sb. (dále ZP) velmi rigorózní. Byla přijata přesná pravidla pro začátek a konec pracovní doby, její rozvrh, přestávky v práci, dobu odpočinku apod. Přijetím desítek novel ZP byl režim pracovní doby postupně uvolňován. Flexibilní změny dospěly až do současného stadia, kdy novela ZP č. 230/2024 Sb. s účinností od 1. ledna 2025 přinesla do oblasti pracovní doby flexibilní prvky a řadu ustanovení uvolnila.

Novela zákoníku práce (dále ZP) č. 281/2023 Sb. přinesla s účinností od 1. října 2023 a od 1. ledna 2024 zásadní změny do právní úpravy dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP). Poznatky z advokátní praxe upozorňují zejména na potřebu řešení otázek spojených s evidencí dohod, poskytováním příplatků k odměně, rozvrhu pracovní doby, určováním dovolené apod. Právě s těmito problémy se zaměstnavatelé nejčastěji setkávají a musí je obtížně řešit.

I když titulek se zdá nerealistický a patří do sportovního žargonu, něco v přeneseném slova smyslu může v zaměstnání existovat. Je to v situacích, kdy zaměstnavatel se chce zbavit zaměstnance, který nedosahuje požadované pracovní výsledky, je neschopný, ztratil a nemá předpoklady pro výkon práce apod. Pak na straně zaměstnavatele přichází v úvahu „žlutá karta“ pro zaměstnance v podobě upozornění zaměstnavatele na odstranění neuspokojivých pracovních výsledků. Teprve pak může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru.

Mezi významné výhody zaměstnavatelů, kteří nabízejí práci, je poskytování více pracovního volna nad zákoník práce. I zaměstnanci při výběru zaměstnání přihlížejí k těmto benefitům. Připomeňme si některé „nadzákonné“ formy pracovního volna, které jsou v poslední době aktuální a zaměstnavatelé je nabízejí a hlavně poskytují.

Podle dříve schválené novely zákona o odvodech pojistného na sociální zabezpečení měli mít zaměstnavatelé i brigádníci od 1. 7. 2024 novou povinnost v oblasti odvodů sociálního pojištění z dohody o provedení práce (DPP). Pro odvod měly platit dva limity.

Letní období přináší nejen radosti s prožitím dovolené, ale zaměstnavatelům některé problémy s vytvářením příznivých podmínek na pracovišti. Dodržování povinností, zejména v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jim ukládá zejména zákoník práce (dále ZP) a nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (dále NV).

K zaměstnávání stále většího počtu cizinců vede snaha zaměstnavatelů snížit v některých oborech současný nedostatek pracovních sil. Toto úsilí však nemůže zbavit zaměstnavatele odpovědnosti za to, že při „náborové“ snaze nebudou postupovat podle právních předpisů a správně zaměstnávat cizince. Změny v právní úpravě zaměstnávání cizinců na trhu práce v ČR nastaly od 1. července 2024. Týkají se zejména volnějšího zaměstnávání občanů z některých států mimo Evropskou unii.

Zákoník práce (dále „ZP“) jako základní pracovněprávní předpis plní nejen funkci regulující personální praxi, ale řadou ustanovení chrání slabší stranu pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Je to zejména v oblasti skončení pracovního poměru nebo změny druhu práce. Stanoví jednoznačné důvody pro skončení pracovního poměru, a přitom zohledňuje určité sociální, zdravotní nebo jiné situace, v nichž se zaměstnanec nachází. Legislativně se tento postup označuje jako “ochranná doba“ v pracovním poměru.