Aktuality

Současné období vyžaduje od zaměstnavatelů řadu opatření související s ekonomickou situací.. Nejedná se jen o změny v organizaci práce a výrobního programu, ale i o vytváření nových pracovních míst a zvýšení efektivnosti práce.. Zaměstnavatelům v této snaze mohou pomoci úřady práce (dále ÚP) v podobě různých finančních příspěvků,.jak to umožňuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.(dále ZOZ).

Současná ekonomická situace vyžaduje řadu opatření ke zlepšení a zefektivnění podnikatelské činnosti a k zajištění energetických úspor. Jedním z nich je i legislativní oblast. Proto vláda schválila změny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., k ochraně zdraví při práci. Zejména se jedná o novou právní úpravu teplotních podmínek na pracovištích.Nové nařízení vlády č. 303/2022 Sb. (dále NV) nabylo účinnosti 12. října 2022 a uplatňuje se již v letošním zimním období.

Zvyšování cen a růst inflace zasahují do rodinných rozpočtů. Tyto negativní skutečnosti nutí mnohé zaměstnance, aby si přivydělali, neboť mzda nebo plat jim mnohdy nestačí na pokrytí základních životních potřeb. Pracovněprávní předpisy, zejména zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP), jim umožňuje získat v závislé činnosti další finanční prostředky. Možností je několik. Zejména se jedná o sjednání dalšího druhu práce s dosavadním nebo dalším zaměstnavatelem, třeba na kratší pracovní úvazek.

Právo na mzdu za vykonanou práci patří mezi základní práva. Přesto jsou v pracovněprávní praxi situace, kdy zaměstnavatel nemůže tuto povinnost splnit. Je to v případech, kdy se z různých ekonomických důvodů dostane do platební neschopnosti. I v této nepříznivé sociální situaci je zaměstnanec právně chráněn.. Na pomoc přichází zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb.) Od 1. května 2022 došlo k významné zákonné změně ve prospěch zaměstnanců.

Titulek nesvádí k domněnce, že v době zákazu požívání alkoholu na pracovišti a v pracovní době i mimo něj, by měl zaměstnavatel poskytovat tyto druhy nápojů. Jde „jen“ o významnou povinnost zaměstnavatele, která je v horkých letních dnech velmi aktuální.

Nejrůznější důvody vedou zaměstnavatele k tomu, že za rok 2021 neurčil nástup dovolené. Mohou to být okolnosti na jeho straně, např. výrobní a provozní možnosti, situace v období pandemie nebo na straně zaměstnance, např. mateřská nebo rodičovská dovolená. Proto se v personální a mzdově právní praxi objevují v současnosti právní problémy, zejména kdy je možný převod dovolené z loňského roku. Otázky se stupňují v souvislosti s novou právní úpravou dovolené od 1. ledna 2021.

V současné situaci, kdy po období koronaviru dochází k restartu ekonomiky, řada firem v různých oborech potřebuje získat nové pracovníky. Vedle významných pracovněprávních benefit, jako je delší dovolená, kratší nebo vhodně upravená pracovní doba, home- office apod.,firmy nabízejí různé odměny. Jaké mají možnosti?

I když titulek blogu neodpovídá přesnému legislativnímu vymezení , nejde o nic jiného, než o zkušební dobu v pracovním poměru. Jejím účelem je ověření vhodnosti nově uzavřeného pracovního vztahu, pracovních schopností zaměstnance i existujících pracovních podmínek u zaměstnavatele. Rovněž umožňuje oběma smluvním stranám (zaměstnavateli i zaměstnanci) rychlé a operativní zrušení pracovního poměru.

Jedním z předpokladů pro podnikatelské úspěchy firmy je uplatňování know- how, které patří do jejího výrobního, obchodního i technologického tajemství. Nejčastěji s ním přicházejí do styku manažeři firmy, statutární zástupci i další vedoucí zaměstnanci. Je proto pochopitelné, že každá firma se snaží chránit své poznatky, pracovní a technologické postupy a další úseky své podnikatelské činnosti. Nejde jen o ochranu zaměstnavatele před konkurencí, ale v zájmu zlepšení ekonomické situace i o další významnou skutečnost: o udržení zakázek, práci po týdenní stanovenou pracovní dobu apod.

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.