Aktuality

Chcete posunout svou kariéru na vyšší úroveň? Nezmeškejte tuto exkluzivní nabídku! Pouze do 31. března 2025 máte možnost přihlásit se ke studiu MBA nebo LL.M. za nejvýhodnější cenu.

Městský úřad uvedl ve svém pracovním řádu, že zaměstnanci musí chodit do zaměstnání řádně oblečeni, např. v létě nesmí používat krátké kalhoty, trička apod. Jeden ze zaměstnanců pokyn nerespektoval a zaměstnavatel mu dal pro nesplňování předpokladů pro výkon práce výpověd z pracovního poměru.

Zaměstnanec uspořádal oslavu svých narozenin na svém pracovišti mimo pracovní dobu.

Aby nedošlo k mýlce – nechceme informovat o rozšíření pracovněprávních nároků úředníků, ale o novele zákona č. 196/2024 Sb. (dále novela zákona) která změnila od 1. ledna 2025 zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (dále ÚSC).

Realizace možnosti uvedené v názvu našeho blogu může nastat, jestliže zaměstnavatel bude mít problémy s nelegální prací. Vychází se přitom z § 2 a 3 zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (dále ZP), který charakterizuje závislou práci. Jedná se o pracovní činnost, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů a zaměstnanec ji vykonává osobně. Dalšími znaky závislé práce je poskytování odměny za práci a na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele.

I když v současnosti začíná převládat kladný trend v personální činnosti – počet přijímaných zaměstnanců do pracovního poměru převyšuje údaj o skončených pracovních poměrech (zejména v některých oborech) – přesto podnikatelé (zaměstnavatelé) často řeší problém, jak se zbavit nadbytečného zaměstnance, kterému již nemohou poskytnout pracovní uplatnění. Přitom řešení tohoto právního problému není obtížné, je ovšem nutné postupovat podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP). Problém je však spojen s důsledky zákonného předpokladu na pracovišti, realizace organizačního opatření.

Opětovné zvolení bývalého prezidenta Donalda Trumpa potvrzuje skutečnost, „že Donald Trump zná Ameriku a Američany lépe než všichni ostatní, kteří nevěřili, že by se mohl stát opět prezidentem.“ [1]

Právní úprava pracovní doby byla již od prvního zákoníku práce č.65/1965 Sb, (dále ZP) velmi rigorozní. Byla přijata přesná pravidla pro začátek a konec pracovní doby, její rozvrh, přestávky v práci, dobu odpočinku apod. Přijetím desítek novel ZP byl režim pracovní doby postupně uvolňován. Flexibilní změny dospěly až do současného stadia, kdy novela ZP č. 230/2024 Sb.s účinností od 1. ledna 2025 přinesla do oblasti pracovní doby flexibilní prvky a řadu ustanovení uvolnila.

Vliv zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) na pracovní vztahy je v poslední době předmětem hodnocení zaměstnavatelů, zástupců zaměstnanců, vládních i legislativních orgánů . Výsledkem je flexibilní novela, jejíž účinnost nastane po jejím schválení zákonodárnými orgány v prvním čtvrtletí 2025. Její nová nebo změněná ustanovení mají flexibilním způsobem ovlivnit pracovní trh a práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Mohlo by se zdát, že údaj o zvýšení průměrné mzdy je jen statistickým zjištěním. Opak je pravdou. V pracovněprávní legislativě se odráží průměrná mzda zjištěná za první až třetí čtvrtletí 2024 v několika směrech. Částka 45 107 Kč vyhlášená Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů pro účely zaměstnanosti v roce 2025 představuje určité výhody pro firmy i občany.