Aktuality

Otázky kolem náhrady škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání patří v personální praxi mezi nejčastější a složité právní záležitosti. V této souvislosti se objevuje celá řada problémů, které je nutné řešit  v závěrečné fázi pak v podobě soudních návrhů. Dotazy se vyskytují zejména kolem záznamů o pracovních úrazech směřující k tomu, zda lze úraz odškodnit i bez vyhotovení této písemnosti.

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku je jednoznačná.  Vláda schválila novelu zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), která by měla nabýt účinnosti v průběhu roku 2020. Vychází z dohody koalice,odborů a podnikatelů z 14.10.2019, podle níž  už nebudou koaliční partneři při jejím projednávání v Parlamentu zasahovat a umožní její hladší schvalování.

Ochrana osobnosti je v poslední době velkým právním hitem. Nemalou měrou k tomu přispělo nové nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR) a zákon č110/2019 Sb.,o zpracování osobních údajů, který zrušil zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Můžeme s hrdostí říci, že naše pracovněprávní legislativa „předešla“ evropské normy. Jako dlouholetý legislativní pracovník Ministerstva  práce a sociálních věcí mohu připomenout, že náš zákoník práce (dále ZP) z roku 2006 (č.262 Sb.zák.) obsahuje ustanovení (§ 316), které řeší pracovněprávní otázky v oblasti ochrany zaměstnanců.

Asi nepřekvapím tvrzením, že inteligenční úroveň člověka se uplatní v každodenním životě a při různých příležitostech.Její základ je položen již od dětských škamen a později je násoben životními zkušenostmi.

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku našeho blogu je jednoduchá: ano,může, ovšem při dodržení zákonných  podmínek. Pravidla pro monitoring (sledování, kontrola)  činnosti zaměstnanců nejsou výlučně a samostatně uvedena v žádném právním předpise. Částečnou právní úpravu musíme hledat v Listině základních práv a svobod, občanském zákoníku (zejména ochrana osobnosti), v zákoně o zpracování osobních údajů č.110/2019 Sb., v nařízení EU o ochraně osobních údajů GDPR a zejména v zákoníku práce (dále ZP).

Soudnička je zpravidla popisována jakožto krátký literární útvar typu fejetonu či povídky humoristického či satirického zabarvení nebo povahy, vycházející povětšinou ze skutečné události nebo z praktického života, a nacházející svojí inspiraci v konkrétním jednání před soudem nebo před úřadem. 

To by jeden nevěřil,co dokáže takové oznámení v inzertní rubrice denního tisku ! Desítky odpovědí se sejdou nejen na nabídku k prodeji ojetého auta, ale i k seznámení s mužem středního věku – majitelem rodinného domu.

Předseda senátu okresního soudu poučil svědka o tom,že má vypovídat jen pravdu a nic nezamlčovat, a udělil mu slovo. Svědek, jeden z diváků přihlížejících před nedávnem důležitému fotbalovému utkání krajského přeboru, začala vypovídat…

Není žádným tajemstvím, že dodržování pracovněprávních předpisů není u mnohých zaměstnavatelů příliš silná stránka. Některé firmy tyto předpisy, zejména zákoník práce (dále ZP), porušují vědomě, u některých je příčinou neznalost těchto předpisů. Ať již je důvod jakýkoliv,  mohou za takové jednání následovat sankce. Právní úprava postupu kontrolních orgánů je v zákoně o inspekci práce č. 251/2005 Sb. (dále ZIP)  a částečně i v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004  Sb.