Aktuality

Problémy s přidělováním práce v rozsahu sjednané týdenní pracovní doby může zaměstnavatel řešit přechodem na nový podnikatelský program, např. změnou předmětu své činnosti. Takový postup představuje zásadní rozdíl od právní úpravy příspěvku při částečné práci v novele č.248/2021 Sb., kterou se od 1.7. 2021 změnil zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

Zákonodárné orgány přijaly novou právní úpravu kurzarbeitu. V novele zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále zák.o zaměstnanosti) se opustil tento termín a do legislativní praxe se dostává nový pojem „příspěvek při částečné práci“ (dále „příspěvek“). Cesta k nové právní úpravě nebyla jednoduchá. Od září 2020, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo první návrh novely, proběhla řada jednání, např. na úrovni vlády a sociálních partnerů a v Radě hospodářské a sociální dohody. Připomínky k novele přijali i poslanci ve výborech Poslanecké sněmovny, zástupci zaměstnavatelů, odborové centrály apod. Výsledkem je doplnění zák.o zaměstnanosti o řadu nových ustanovení § 120a až 120f, které stanoví podmínky pro poskytování příspěvku.

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku není jednoduchá. V odpovědi nám pomůže nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jeden podnik uvedl do pracovního řádu, že zaměstnanci musí chodit do zaměstnání řádně oblečeni. Zaměstnanec však tento příkaz nerespektoval a dostal z tohoto důvodu výpověď z pracovního poměru, že nesplňuje stanovené předpoklady pro výkon práce. Na návrh zaměstnance se výpovědí zabývaly soudy a Nejvyšší soud uvedl ve svém rozhodnutí, že výpověď z pracovního poměru je neplatná. Odůvodnil to tím, že pracovní řád může rozpracovávat pouze povinnosti, které jsou stanoveny v zákoníku práce (ZP) a v dalších pracovněprávních předpisech.

Titulek našeho blogu vyjadřuje v současnosti časté sdělení mistra či jiného vedoucího služebně podřízenému zaměstnanci. Ekonomická situace firem totiž v koronavirové situaci mnohdy vyžaduje změnu druhu práce u mnohých pracovníků. Jaký je správný postup podle pracovněprávních předpisů?

K souladu součástí života uvedených v titulku mnohdy dochází jen velmi obtížně. Zejména zaměstnankyně – ženy by o tom mohly předložit důkazy. K částečné harmonizaci a rovnováze plnění úkolů v zaměstnání a povinností v rodině může přispět nová směrnice EU a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (dále jen „směrnice“) z 13.6.2019. Dosavadní směrnice Rady ,č. 2010/18/EU, která upravuje podobnou tematiku ,se ruší od 2.srpna 2022.

Tak lze nazvat některé chybné kroky vedoucích zaměstnanců- manažerů, které mají důsledky pro celou firmu. Jedná se např. o nesplňování předpokladů a požadavků, které od nich vyžaduje ZP. Např. musí dobře organizovat a řídit práci, důsledně kontrolovat plnění úkolů, správně a objektivně hodnotit zaměstnance, zejména při poskytování odměn apod. Riziko vyplývající z nesprávného postupu může být velmi citelné: nejen zkrácení či odnětí pohyblivých složek mzdy, ale i možná výpověď z pracovního poměru.

V současném období virové pandemie zaměstnavatelé často uplatňují práci z domova (home office).Při obtížné situaci nelze však zapomínat na zákonná pravidla. Zejména je nutno připomenout, že tento druh pracovního zapojení podle § 317 zákoníku prá ce (dále ZP) vyžaduje souhlas zaměstnance a zaměstnavatel mu nemůže tuto práci nařídit. Vedle výhod má home office i řadu záporných stránek, zejména v oblasti poškození zdraví zaměstnance.

Vláda 16.listopadu 2020 rozhodla, že od 1. ledna 2021 se zvýší minimální mzda. Základní sazba této mzdy je 15 200 Kč (dříve 14 600 Kč) za měsíc nebo 90,50 (dříve 87,30 Kč za hodinu. Tím se zaručuje ochrana zaměstnanců před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd a vymezuje se nárok na mzdu ve stanovené nejnižší úrovni. Pokud by si zaměstnanec vydělal méně po odečtení mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve zdraví ztíženém prostředí a za práci v sobotu a v neděli, zaměstnavatel mu rozdíl doplatí. Minimální mzda je stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Při jiné délce se výše mzdy upraví.

V zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (dále ZP) dojde od 1. ledna 2021 podle jeho novely č. 285/2020 Sb., k dalším změnám. Nabývají účinnosti ustanovení, která zásadním způsobem zasahují do právní úpravy dovolené, zaměstnavatelům se umožňuje zřídit sdílená pracovní místa, škoda za pracovní úrazy se rozšiřuje o další formy apod.

V právní úpravě dovolené po novele zákoníku práce (dále ZP) nastávají s účinností od 1.ledna 2021 koncepční změny. Týkají se zejména zaměstnanců, kteří mají kratší pracovní dobu nebo odpracují vyšší počet hodin za směnu. Rovněž se přechází na počítání dovolené po dnech.