Právo

Mezi nejdůležitější právní předpisy, které upravují oblast pracovnělékařské péče a stanoví povinnosti zaměstnavatelům, patří:zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“). Některá jeho ustanovení provádí a specifikuje vyhláška .č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých formách posudkové péče (dále jen „vyhláška“). Na tomto úseku došlo od 1.června 2025 ke změnám zejména v oblasti vstupních lékařských prohlídek.

I když se titulek může zdát tajuplný, zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“) něco podobného umožňuje. Nejde sice o klasický pronájem, jak jej řeší občanský zákoník, ale o situace, které předvídá ZP v § 43a. Zaměstnavatelé mohou využít této právní možnosti zejména v případech, kdy pro zaměstnance dočasně nemají vhodnou práci, mění výrobní program a předmět činnosti, nebo řeší částečnou zaměstnanost, organizační strukturu apod. Podle tohoto ustanovení mohou zaměstnavatelé řešit omezení pracovní činnosti, její změnu nebo jiné ekonomické problémy dočasným přidělením (zapůjčením, „pronájmem“) svých zaměstnanců k jinému zaměstnavateli. Tento postup je na rozdíl od propouštění zaměstnanců perspektivnější, neboť je možné počítat s tím, že se výrobní činnost a odbyt zlepší.

Mohlo by se zdát, že investování je vhodné jen do hmotných statků. Ale i investice do lidí (zaměstnanců), je vynikající a úspěšný krok. Zejména v současné době, kdy ekonomické potřeby často vyžadují změnu kvalifikace či dosažení určité specializace, třeba i v rámci firmy (zaměstnavatele). Vhodnou a účinnou možností a příležitostí je rekvalifikace zaměstnanců.