Aktuality

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku našeho blogu je jednoduchá: ano,může, ovšem při dodržení zákonných  podmínek. Pravidla pro monitoring (sledování, kontrola)  činnosti zaměstnanců nejsou výlučně a samostatně uvedena v žádném právním předpise. Částečnou právní úpravu musíme hledat v Listině základních práv a svobod, občanském zákoníku (zejména ochrana osobnosti), v zákoně o zpracování osobních údajů č.110/2019 Sb., v nařízení EU o ochraně osobních údajů GDPR a zejména v zákoníku práce (dále ZP).

Soudnička je zpravidla popisována jakožto krátký literární útvar typu fejetonu či povídky humoristického či satirického zabarvení nebo povahy, vycházející povětšinou ze skutečné události nebo z praktického života, a nacházející svojí inspiraci v konkrétním jednání před soudem nebo před úřadem. 

To by jeden nevěřil,co dokáže takové oznámení v inzertní rubrice denního tisku ! Desítky odpovědí se sejdou nejen na nabídku k prodeji ojetého auta, ale i k seznámení s mužem středního věku – majitelem rodinného domu.

Předseda senátu okresního soudu poučil svědka o tom,že má vypovídat jen pravdu a nic nezamlčovat, a udělil mu slovo. Svědek, jeden z diváků přihlížejících před nedávnem důležitému fotbalovému utkání krajského přeboru, začala vypovídat…

Není žádným tajemstvím, že dodržování pracovněprávních předpisů není u mnohých zaměstnavatelů příliš silná stránka. Některé firmy tyto předpisy, zejména zákoník práce (dále ZP), porušují vědomě, u některých je příčinou neznalost těchto předpisů. Ať již je důvod jakýkoliv,  mohou za takové jednání následovat sankce. Právní úprava postupu kontrolních orgánů je v zákoně o inspekci práce č. 251/2005 Sb. (dále ZIP)  a částečně i v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004  Sb.

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku není jednoduchá. V odpovědi nám pomůže nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jeden podnik uvedl do pracovního řádu, že zaměstnanci musí chodit do zaměstnání řádně oblečeni. Zaměstnanec však tento příkaz nerespektoval a dostal z tohoto důvodu výpověď z pracovního poměru, že nesplňuje stanovené předpoklady pro výkon práce. Na návrh zaměstnance se výpovědí zabývaly soudy a Nejvyšší soud uvedl ve svém rozhodnutí, že výpověď z pracovního poměru je neplatná. Odůvodnil to tím, že pracovní řád může rozpracovávat pouze povinnosti, které jsou stanoveny v zákoníku práce (ZP) a v dalších pracovněprávních předpisech.

V poslední době se ve sdělovacích prostředcích objevují právní názory, které vysvětlují, kdy zavedení kamerového systému na pracovišti může zasahovat do ochrany soukromí zaměstnance. Mnohdy se jedná o stanoviska, která nejsou zcela v souladu s právem EU a s pracovněprávními předpisy, zejména zákoníkem práce. Pravidla pro zřizování kamerového systému můžeme podřídit pod nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR), neboť zcela zřetelně zasahuje do soukromí zaměstnanců.      

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání.