Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.
Právo
Názory, analýzy a doporučení z oblasti práva a právní vědy. Sledujeme pro Vás aktuální trendy a vybíráme to
nejzajímavější. Nechte si poradit nebo se inspirovat příspěvky na našem blogu, jež se opírají o odborné znalosti
a zkušenosti našich expertů.
Flexibilita a operativnost pracovněprávních vztahů značně rozšiřují zájem zaměstnanců o práci podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Závažné změny v jejich právní úpravě přináší návrh novely zákoníku práce (dále ZP), která má nabýt účinnosti 1.ledna 2024.
Statistická čísla jsou neúprosná: v zemích západní Evropy jsou nerovnosti v odměňování mužů a žen na stejné pracovní pozici nejvýše okolo 5 %, v České republice je to v soukromé sféře 10 %. Rozdíly jsou i ve výši mzdy, kdy např. u zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním je rozdíl ve mzdě 26,2 %, u středoškolsky vzdělaných s maturitou je to 19,3 %. Úprava zákazu diskriminace a porušování rovnosti ve mzdách je v několika právních předpisech.
Odebírejte novinky emailem
Získávejte pravidelně obsah našeho blogu do své emailové schránky.