Aktuality

Čtyřicetiletý inženýr Milan byl spokojen. Svůj byt v osobním vlastnictví měl vhodně zařízen nábytkem nejnovějšího typu, v šatníku mu nechyběly oděvy šité podle módních žurnálů a do zaměstnání ve výzkumném ústavu nejezdil přecpanými tramvajemi, ale novým Superbem. A protože v zaměstnání patřil mezi pracovníky – jak prohlašoval jeho vedoucí – s otevřenou hlavou, byl vybrán do skupiny, která měla odjet na dlouhodobou služební cestu do zahraničí.

Časový signál oznamující čtvrtou hodinu po poledni, a tím i konec pracovní doby, přijalo osazenstvo kanceláře s uspokojením. Téměř šedesátiletý účetní Křivánek shrábl zaprášená lejstra a uložil je do třetí zásuvky stolu od leva, korespondentka Marta vyjmula z kabelky zrcátko s nezbytnými kosmetickými přípravky a vedoucí ekonom Prášek měl už dávno sbaleno před „padla“. Nebylo také divu, právě slavil padesátiny a pracovní dobu ten den příliš nevyužíval. Gratulantů přišlo nepočítaně a s každým si musel stisknout ruku a popovídat. Soustředit na práci se tedy nemohl a časový signál byl pro něj vysvobozením.

Byl to docela obyčejný úřad, kde lidé chodí do práce o pět minut později a v závodní jídelně pobývají na svačině o chvilinku déle, než je zákonná třicetiminutová přestávka. Vaří si tam kávu a důležitě pobíhají s kupou lejster z kanceláře do kanceláře. A pokud zbude trochu času, tak dokonce pracují. Prostě – úřad jako každý jiný.

Noc voněla létem. Řeka šplouchala do temných břehů a klid rušily jen sporadické skřeky ptáků. Hlubokým údolím po uzounké cestičce se krok za krokem šinuly tři stíny. Minuly zděnou chatu, která stála hned vedle lesní cesty, přešly další a u třetí se zastavily. První z těchto stínů se starostlivě a hloubavě podíval kolem sebe, vpřed i vzad a pak mávnutím ruky dal povel k rychlé akci. V hluboké trávě pak následovalo několik přískoků vpřed. Tento způsob pohybu vpřed pravidelně se střídající s plížením umožnil, aby se „stínový“ trojlístek objevil před oknem srubové chaty. Pak začala harmonická souhra, v níž každý člen trojlístku hrál první housle. Jeden z nich se postavil na ramena klečícího kamaráda, násilím odstranil okenici a třetí připraveným nářadím otevřel okenní skleněnou výplň. Potom už nebylo obtížné se dostat  do vnitřního prostoru chaty a vybrat si podle vlastního uvážení.

Říká se, že přesnost zdobí vlastnosti králů. Oskar mezi ně rozhodně nepatřil. Nejen proto, že ani jeho pradávní příbuzní nebyli šlechtického původu, ale zejména z toho důvodu, že Oskar si na dochvilnost nepotrpěl. „Na nějaké té minutě přece nezáleží. Vždyť se všechno stejně dožene a co na tom, když se chvilku zdržím“, odpovídal na vyčítavé domluvy manželky a opatrovnice v jeslích, když téměř pravidelně chodil poslední pro svého potomka.

Nechci předbíhat, ale i nevydařená dovolená nás může překvapit. Oproti předchozím létům máme všichni, kteří se těšíme na dovolenou, velkou výhodu. Nejde o snížení cen rekreačních pobytů, ale o novou právní úpravu. Nový občanský zákoník umožňuje všem, kterým z nejrůznějších důvodů dovolená nesplní očekávanou radost, částečnou satisfakci. Ovšem, jen za určitých podmínek.

Ve sdělovacích prostředcích se stále častěji dozvídám, že někdo dostal výpověď z pracovního poměru pro soukromé využívání služebního počítače v pracovní době. Pak mě hned napadá: jde o správnou interpretaci zákoníku práce nebo protizákonný postup zaměstnavatele?

Asi nepřekvapím tvrzením, že inteligenční úroveň člověka se uplatní v každodenním životě a při různých příležitostech. Její základ je položen již od dětských škamen a později je násoben životními zkušenostmi.

Není žádným tajemstvím, že téměř čtvrtina zaměstnaných žen má za stejnou práci nižší mzdu než muži. Nelze to však ve všech případech považovat za jejich diskriminaci. Rozdíl ve výši mzdy mezi muži a ženami může být  ovlivněn několika hledisky. Teprve jsou-li  ve svých výsledcích stejná, můžeme mluvit o diskriminaci a o oprávněnosti žen domáhat se např. mzdového rozdílu soudní cestou. Jinak řečeno: zaměstnanec nemá nárok na stejnou mzdu při výkonu stejné práce, liší-li se některé z hledisek uvedené v zákoníku práce.

Soudce okresního soudu jako mnohokráte předtím si s nepříliš velkým zájmem vybral  z desek příděl úřední pošty. Vedle návrhu na náhradu škody a na rozvod manželství, který podávají občané většinou prostřednictvím advokátů, ho upoutal přípis s vypsaným, kostrbatým písmem. Odložil proto dva, podle jeho názoru, všední případy a zahloubal se do neumělého rukopisu.