Aktuality

(Pozor! Článek se nevěnuje tomu „jak“ vyprávět příběhy a „jaká“ je jejich struktura apod. Cílem je nastínit několik doplňujících perspektiv z pohledu „proč“ jsou příběhy užitečné pro změnu a strategii a že jsou ve hře také emoce (vč. emoční inteligence).)

Zkraje letošního roku jsem si připomněl, že je to 9 let, co jsem vyhodnotil první seminární práci jako lektor, vyučující na ÚPPV a EBS. Od té doby to bylo dost přes 400 „seminárek“ a „dizertaček“. Byly mezi nimi skvělé a povedené, mnohdy průměrné, avšak i ty, které se moc nepovedly

Ve své lektorské, konzultační a koučovací praxi pracuji (s klienty) ve více perspektivách pojetí toho, čemu říkáme HODNOTA. Je to i důvod, proč chci na tyto hodnotové perspektivy poukázat. Proto jsme připravili na 17.3.2022 webinář nazvaný Hodnotové perspektivy organizace (lídři, strategie, kultura). Tématu jsem se dotkl i v dřívějším článku na „školním blogu“ zde.

V první části článku (Friedel, 2022) jsem sdílel kontext přenastavení (resetu) v důsledku (nejen?) posledních dvou let „pandemických zkušeností“. Přenastavení se týká manažerského světa a role agility za podmínek nejistoty, jak ve své nejnovější knize naznačují Girod a Králík (2021). (Potenciálně) se týká i změn na makroúrovni obecného prostředí, odvětví průmyslu a každého z nás. Ideje tohoto „velkého resetu“ v červnu 2020 rozvinuli Klaus Schwab, zakladatel Světového ekonomického fóra (WEF) a Thierry Malleret, spoluzakladatel Monthly Barometer v knize COVID-19: The Great Reset (Schwab, Malleret, 2020).

Když jsem si v 24.6.2021 po jednom z webinářů, pořádaných Institute for Management Development (IMD) v Lausanne objednával knihu Resseting Management (Girod, Králik, 2021), tušil jsem, že dynamická doba, relativně nově zastřená pandemickou mlhou, bude vyžadovat mnohé přenastavování (reset), včetně nastavení mysli.

Nejsem příliš velký zastánce „normování“ či standardizace všeho možného. Obvykle studentům říkám, že strategické řízení, ani zvládání změn nemají (naštěstí?) svůj „standard“ v podobě „ISO normy“. Na druhé straně při výuce projektového řízení nebo při práci na projektech s klienty prosazuji metodický základ PMI v podobě „Body of Knowlege“, tedy jakési základní kostry oblastí znalostí (Project Management Institut a jeho Project Management Body of Knowledge).

Nebude to „fičák“ (i když vás čeká přes 70 otázek k zamyšlení a inspiraci), ale spíše „syčák“. Ve hře jsou samá „S“.

Jak přemýšlíte o sobě? Jak přemýšlíte o druhých? Jak přemýšlíte o světě kolem vás? Jak přemýšlíte jako lídr, stratég nebo student? Co je skutečnost a co si namlouváte?

Studenti, manažeři, lektoři, poradci, konzultanti a další se setkávají se situacemi, kde je třeba připravit nějakou zprávu, text, prezentaci apod. V případě studia na ÚPPV a/nebo EBS jde zejména o seminární práce a dizertační (diplomové) práce.

V seminářích Strategické techniky a nástroje, Strategický management či Tvorba podnikové vize (jejichž jarní kolo 2019 se pro studenty MBA a dalších programů blíží), rozebíráme některé přístupy a modely k tvorbě vize a strategie. Rámec pro klasifikaci procesů (PCF), otevřený projekt APQC (American Productivity and Quality Center) zmiňuji na tematických setkáních spíše jako doplněk pro zajímavost. Nastal čas to změnit. Pouhým doplňkem a zajímavostí totiž nemusí být. (Pozor, nezaměňujte s metodikou APQP pro schvalování dílů do sériové výroby v automobilovém průmyslu.)