Aktuality

Počátky vývoje kartografie jsou prastaré; uvádí se, že mapy jsou starší než písmo. U zrodu map, stály pohnutky ztvárnit nejprve nejbližší soukolí, kterým byly vodní toky, tábořiště či lovecké stezky. Jednalo se o jednoduché mapování, které sloužilo snadnější orientaci lovce. Různorodé nároky a požadavky společnosti stavěly člověka k vyšším cílům, se kterými se zintenzivňovalo úsilí o poznání světa a jeho věrohodné zobrazení. Způsoby tvorby map se stupňovaly, vynalézaly se stále dokonalejší techniky, které byly prokazatelnějším dokladem o reáliích světa. Můj příspěvek pojednává o dějinném vývoji kartografie se zaměřením na centra kartografie evropské, její představitele nevyjímaje.

Vánoce jsou za dveřmi a vy jste plní melancholie, zbožných přání a očekávání. Začínáte se usmívat, cítíte vůni skořice, punče, vánočky, cukroví. Cítíte vůni vánoc. Začínáte být chápavější, vstřícnější a ohleduplnější, snadněji děláte ústupky, vytváříte kompromisy a jste smířlivější. Cítíte přátelství a lásku. I ty nejstudenější Vánoce hřejí. Zastavme se. Vánoční období nutně nemusí s sebou přinášet shon, stres z nevyřešených problémů a vystavení se nevyhnutelným situacím a událostem, které se blíží. Zastavte se alespoň na chvilku. Udělejte si pro sebe hezký okamžik, stačí málo, nějaké potěšení, darujte si zážitek a zkuste třeba i udělat radost tomu, komu byste nikdy radost udělat nechtěli. Prostě jen tak. Je den Vánoc. Den melancholie, povznesené nálady, přijímaného štěstí a radosti. Den lásky a přátelství. Je nejkrásnější den v roce.

Perex: Každý z nás prochází určitými životními etapami, ve kterých nachází svá šťastná i méně šťastná období, prostoupená radostmi a štěstím, v opačném případě problémy a starostmi. Tyto situace člověk buď prožívá sám, nebo nachází-li pochopení u své rodiny, kolegů v práci a přátel, dělí se o své prožitky s nimi. Pro někoho láska a přátelství znamená sebeomezení, pro někoho zase výměnný obchod (něco za něco), nebo nástroj k uspokojení svých potřeb, pro jiného výhodu nebo příjemnost, pro dalšího morální či intelektuální hodnotu. Přátelství znamená druhému přát úspěch (a podílet se na eliminaci neúspěchu, je-li to možné), respektovat jeho hodnoty, jeho rozhodnutí a mít ho v úctě. Přátelství také znamená pomoc, jde-li skutečně o pomoc a je-li opravdu potřeba. V lásce se odráží erotično, ale i tam je třeba mít na paměti, že partner má svoje hodnoty, za nimiž jde a že partner partnera nevlastní, ani nečiní za něho životní rozhodnutí. Láska a přátelství by měly být bez překážek a bez podmínek. 

Role svědků při allografní závěti spočívá v potvrzení totožnosti zůstavitele

Z odůvodnění rozhodnutí: 

Je nezbytné, aby svědci allografní závěti byli schopni potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědci nemusí znát obsah závěti, jejich úkol není v kontrole obsahu závěti, nýbrž v potvrzení, že ten, kdo závěť pořídil, je zůstavitelem, který prohlašuje, že listina, na niž poukazuje, obsahuje jeho poslední vůli. Znamená to, že buď zůstavitele osobně znají, nebo je jim prokázána jeho totožnost a oni mohou potvrdit, že ta osoba, která pořízení poslední vůle učinila, je skutečně zůstavitelem, jehož totožnost je závětí deklarována.

Jedním z předpokladů pro podnikatelské úspěchy firmy je uplatňování know- how, které patří do jejího výrobního, obchodního i technologického tajemství. Nejčastěji s ním přicházejí do styku manažeři firmy, statutární zástupci i další vedoucí zaměstnanci. Je proto pochopitelné, že každá firma se snaží chránit své poznatky, pracovní a technologické postupy a další úseky své podnikatelské činnosti. Nejde jen o ochranu zaměstnavatele před konkurencí, ale v zájmu zlepšení ekonomické situace i o další významnou skutečnost: o udržení zakázek, práci po týdenní stanovenou pracovní dobu apod.

S nabídkami, jejichž hodnota neodpovídá jejich ceně, se v praxi můžeme setkat poměrně často, a nemusí to být jen v případě obchodníků „teplou vodou“. Ze strany prodejců jsme přitom navíc občas vystaveni i určitému psychologickému tlaku či dokonce psychologickým trikům. Jak  jim nepodlehnout?

Když se studenty MBA a dalších programů diskutujeme o strategii a strategickém managementu, je implementační (realizační) fáze obestřena nástroji, modely, technikami a „návody“ ze všech nejméně. Přizpůsobení a zorganizování zdrojů a činností do procesů, rutin a vhodné (organizační) struktury zasahuje do mnoha dalších „manažerských“ disciplín a zahrnuje řadu perspektiv a úhlů pohledu. 

Zrychlené tempo technologických změn vyvolává některé otázky, které míří přímo do srdce strategického řízení. Podniky, resp. jejich majitelé a manažeři možná budou muset přehodnotit:

• na kterých trzích působí, 

• jaké problémy řeší pro své zákazníky, 

• jaké je jejich úloha a postavení v hodnotovém řetězci nebo 

• do jaké míry jsou efektivní jejich současné podnikatelské a provozní modely. 

Musí také zvážit nové příležitosti vynořující se díky rozvoji technologií a zhodnotit, jak jsou připraveni na změny a schopni se jim přizpůsobit.

V právní praxi rozhodčího řízení je občas řešena otázka, nakolik je rozhodce vázán judikaturou vyšších soudů, tj. zejména Nejvyššího soudu České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“) a Ústavního soudu České republiky (dále též jen „Ústavní soud“). Uvedená otázka nebyla dosud judikaturně řešena, neboť přezkum rozhodčího nálezu soudem co do merita věci není ze zákona přípustný. Všechny důvody přezkumu rozhodčího nálezu jsou taxativně uvedeny v ust. § 31 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z.r.ř.“), a meritorní přezkum rozhodčího nálezu mezi ně (v souladu s celosvětovými zásadami rozhodčího řízení a modelovým zákonem UNCITRAL) nepatří. Judikatura českých soudů řekla k otázce možnosti meritorního přezkumu rozhodčího nálezu rovněž svoje kategorické ne.

Prehistorický člověk byl lovcem, zemědělcem a nomádem. Jeho schopnosti se uživit a přizpůsobit klimatickým podmínkám musely být natolik životní, adaptabilní a vůči přírodě velkorysé, že se s přírodou sžil, a tak jak příroda utvářela jeho, utvářel on ji. Tělo prehistorického člověka se anatomicky měnilo, měnily se tím i schopnosti ovládnout přírodu a sebe, tedy využít toho, co příroda nabízela a toho, k jaké fázi rozvoje prvotní člověk dospěl. Tyto životní linie současně předurčovaly rozsah a výši jeho možností, od sběru listí a travin, přes lov zvěře až po její domestikaci, od pěstování jednoduchých pícnin po šlechtění odrůd a od primitivní úpravy těžko stravitelného jídla až po náročné jeho zpracování v delikatesu. Jak předchůdce člověka jedl? Čemu dával přednost?