Aktuality

Vláda schválila nařízení, které od 1. ledna 2026 stanoví nové povinnosti zaměstnavatelům při pracovních úrazech. Zásadní změny se týkají zejména jejich ohlašování příslušným orgánům. Nový bude i postup zaměstnavatelů při vyhotovování záznamů o úrazech, které mají vliv na výši náhrady škody pro zaměstnance. Podle nového nařízení vlády (dále jen „NV“) bude zaměstnavatel ohlašovat pracovní úraz pouze elektronicky. Postup bude jednodušší, rychlejší a povede k úspoře času i financí.

Zájem o tvorbu a obsah kolektivních smluv v poslední době vzrůstá. Je to nejen tím, že mohou zaručit a zvyšovat pracovněprávní nároky všech zaměstnanců, ale velkou pozornost jim věnuje i vláda. Dne 20. srpna 2025 přijala Akční plán kolektivního vyjednávání.

Právní úprava minimální mzdy je legislativním prostředkem ochrany zaměstnanců před nepřiměřeně nízkými mzdami nebo odměnami. Je obsažena v ustanovení § 111 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“). Změny od 1. ledna 2026 schválila vláda dne 20. srpna 2025. Nová výše minimální mzdy činí 22 400 Kč měsíčně (dosud 20 800 Kč).

Vžijte se do role manažera a zkuste v našem krátkém simulovaném scénáři vyřešit krizi ve firmě Alvenity. Čeká Vás jen několik cílených otázek, na základě kterých posoudíme, jak silné máte manažerské uvažování, cit pro lidi a schopnost řešit problémy z praxe.

Právo na mzdu za vykonanou práci patří mezi základní práva. Přesto jsou v pracovněprávní praxi situace, kdy zaměstnavatel nemůže tuto povinnost splnit. Je to v případech, kdy se z různých ekonomických důvodů dostane do platební neschopnosti. I v této nepříznivé sociální situaci je zaměstnanec právně chráněn. Na pomoc přichází zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb.) Od 1. května 2025 došlo k významné zákonné změně ve prospěch zaměstnanců.

Mezi nejdůležitější právní předpisy, které upravují oblast pracovnělékařské péče a stanoví povinnosti zaměstnavatelům, patří:zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“). Některá jeho ustanovení provádí a specifikuje vyhláška .č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých formách posudkové péče (dále jen „vyhláška“). Na tomto úseku došlo od 1.června 2025 ke změnám zejména v oblasti vstupních lékařských prohlídek.

I když se titulek může zdát tajuplný, zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“) něco podobného umožňuje. Nejde sice o klasický pronájem, jak jej řeší občanský zákoník, ale o situace, které předvídá ZP v § 43a. Zaměstnavatelé mohou využít této právní možnosti zejména v případech, kdy pro zaměstnance dočasně nemají vhodnou práci, mění výrobní program a předmět činnosti, nebo řeší částečnou zaměstnanost, organizační strukturu apod. Podle tohoto ustanovení mohou zaměstnavatelé řešit omezení pracovní činnosti, její změnu nebo jiné ekonomické problémy dočasným přidělením (zapůjčením, „pronájmem“) svých zaměstnanců k jinému zaměstnavateli. Tento postup je na rozdíl od propouštění zaměstnanců perspektivnější, neboť je možné počítat s tím, že se výrobní činnost a odbyt zlepší.

Mohlo by se zdát, že investování je vhodné jen do hmotných statků. Ale i investice do lidí (zaměstnanců), je vynikající a úspěšný krok. Zejména v současné době, kdy ekonomické potřeby často vyžadují změnu kvalifikace či dosažení určité specializace, třeba i v rámci firmy (zaměstnavatele). Vhodnou a účinnou možností a příležitostí je rekvalifikace zaměstnanců.

Součástí pracovněprávní úpravy obsažené v zákoníku práce (ZP) je také péče o zaměstnance. Tato oblast je sice upravena spíše rámcově, ale liberální přístup zákoníku umožňuje zaměstnavatelům poskytovat zaměstnancům nadstandardní péči — a to zejména prostřednictvím kolektivních smluv, pracovních smluv či vnitřních předpisů. Jednou z forem této péče je poskytování odměn.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“) vytváří legislativní rámec pro sladění rodinného a pracovního života. Jeho novela, účinná od 1. června, navíc ve více ustanoveních zvýhodňuje pracující matky s dětmi.