Aktuality

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) v § 306 vytváří právní základ pro vydání pracovního řádu, který vydává zaměstnavatel. Jedná se o zvláštní vnitřní předpis zaměstnavatele, který nezakládá práva a nároky. Jde o normativní právní akt upravující skupinu případů stejného druhu a neurčitého počtu; nejedná se o právní jednání.

Lawpedia je týdenní přehled nejnovějších událostí ze světa práva a byznysu. Každý týden přinášíme strukturovaný výběr témat, která ovlivňují podnikání, regulaci, trhy i rozhodování managementu. Nejde o zahlcení informacemi, ale o kontext a souvislosti. To podstatné z minulého týdne – přehledně na jednom místě.

Lawpedia je týdenní přehled nejnovějších událostí ze světa práva a byznysu. Každý týden přinášíme strukturovaný výběr témat, která ovlivňují podnikání, regulaci, trhy i rozhodování managementu. Nejde o zahlcení informacemi, ale o kontext a souvislosti. To podstatné z minulého týdne – přehledně na jednom místě.

Je smutnou pravdou, že Česko patří k zemím s největším rozdílem v odměňování žen a mužů. Ženy v Česku mají průměrně o 15 % nižší mzdu nebo plat než muži a podle zjištění ČSÚ je nejvyšší platový rozdíl mezi ženami a muži s vysokoškolským vzděláním – téměř 20 %.

Pokrok v komunikačních a informačních technologiích a rozvoj digitalizace představují významnou hybnou sílu ekonomického rozvoje. Současně však přinášejí i nová rizika v oblasti ochrany lidských práv a svobod, včetně práv zaměstnanců a zaměstnavatelů. Nové technologie například stírají hranice mezi pracovním a soukromým životem – umožňují nárůst přesčasové práce, práci na dálku a další flexibilní formy výkonu práce.

Průměrná mzda neovlivňuje pouze kupní sílu obyvatel, ale zasahuje také do pracovněprávní sféry, zejména do oblasti zaměstnanosti. Pro tyto účely vyhlašuje každoročně Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě šetření Českého statistického úřadu průměrnou mzdu v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro rok 2026 je rozhodná průměrná mzda za toto období v roce 2025.

Práce na dálku (home office) patří mezi flexibilní formy zaměstnávání, které se podstatně rozšířily v době covidu. Od 1. ledna 2026 došlo k podstatným změnám v právní úpravě týkající se poskytování některých náhrad zaměstnanci.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“) vytváří legislativní předpoklady k tomu, aby zaměstnavatelé poskytli zaměstnancům více odpočinku nejen v průběhu pracovního výkonu (např. bezpečnostní přestávky v práci), ale i po jeho skončení. Platí zásada, že zaměstnavatel může poskytovat nároky, které ZP nezakazuje. Jedná se např. o delší dovolenou.

V inzertních rubrikách nebo v nabídkách zaměstnání často najdeme požadavky zaměstnavatelů na zaměstnance, kteří se ucházejí o práci, neobvyklého (pozoruhodného) znění: hledáme šikovnou a obětavou mzdovou účetní, organizačně schopného dispečera apod. Hodnocení žádaných požadavků nebo předpokladů pro výkon práce se pak stává součástí výběrového řízení, v němž zaměstnavatel hledá nové zaměstnance. Jaký je správný postup?

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.