Aktuality

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Nelegální práce, někdy označovaná jako práce načerno, se v oblasti zaměstnávání objevuje v poslední době často. Zejména v souvislosti s novými právními úpravami dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce se v pracovněprávní praxi rozšířil postup zaměstnavatelů, kdy se tyto dohody měnily na tzv. švarcsystém, a jednalo se tak o práci nelegální.

Prezenční studium na Ústavu práva a právní vědy je již v plném proudu — a stále máte možnost se přidat. Pro ty z vás, kteří preferují flexibilitu, navíc průběžně přijímáme přihlášky do online studia. Profesní vzdělávání nikdy nebylo dostupnější a praktičtější než dnes, kdy se svět byznysu a práva mění rychleji než kdy dřív.

Strategický management byl dlouho doménou nás lidí, vědeckého i intuitivního přístupu. Manažeři plánovali, analyzovali, předvídali a rozhodovali, kontrolovali reporty... Realitou dnešní doby však je, že se svět řízení dramaticky proměňuje. Technologie se vyvíjí rychleji, než postupuje evoluce lidského vědomí.

Současný nedostatek pracovníků v některých oborech nutí zaměstnavatele k intenzivnějšímu hledání nových pracovních sil. K jejich získání se v poslední době často využívají i méně známé smlouvy a dohody. Z advokátní i soudní praxe pak vyplývá, že při využívání těchto personálních písemností se zaměstnavatelé často dopouštějí legislativních nepřesností. Soudy se pak musí vypořádat s problémy, zda např. byl sjednán příslib zaměstnání, anebo jak posuzovat pracovní smlouvu, která byla uzavřena „formulářovým“ způsobem.

K dnešnímu vysvětlení mě přiměly statistické údaje, podle nichž se u půl milionu lidí očekává změna pracovní náplně v souvislosti s rozvojem digitalizace. Bude třeba investovat značné částky do vzdělávání. Podle průzkumu Hospodářské komory jsou chybějící digitální dovednosti hlavní překážkou zaměstnávání lidí v předdůchodovém a důchodovém věku. Digitální znalosti chybí téměř polovině zaměstnanců starších 55 let.

Vláda schválila nařízení, které od 1. ledna 2026 stanoví nové povinnosti zaměstnavatelům při pracovních úrazech. Zásadní změny se týkají zejména jejich ohlašování příslušným orgánům. Nový bude i postup zaměstnavatelů při vyhotovování záznamů o úrazech, které mají vliv na výši náhrady škody pro zaměstnance. Podle nového nařízení vlády (dále jen „NV“) bude zaměstnavatel ohlašovat pracovní úraz pouze elektronicky. Postup bude jednodušší, rychlejší a povede k úspoře času i financí.

Zájem o tvorbu a obsah kolektivních smluv v poslední době vzrůstá. Je to nejen tím, že mohou zaručit a zvyšovat pracovněprávní nároky všech zaměstnanců, ale velkou pozornost jim věnuje i vláda. Dne 20. srpna 2025 přijala Akční plán kolektivního vyjednávání.

Právní úprava minimální mzdy je legislativním prostředkem ochrany zaměstnanců před nepřiměřeně nízkými mzdami nebo odměnami. Je obsažena v ustanovení § 111 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen „ZP“). Změny od 1. ledna 2026 schválila vláda dne 20. srpna 2025. Nová výše minimální mzdy činí 22 400 Kč měsíčně (dosud 20 800 Kč).

Vžijte se do role manažera a zkuste v našem krátkém simulovaném scénáři vyřešit krizi ve firmě Alvenity. Čeká Vás jen několik cílených otázek, na základě kterých posoudíme, jak silné máte manažerské uvažování, cit pro lidi a schopnost řešit problémy z praxe.