Aktuality

Moderní doba přináší s rozvíjející se technikou i negativní stránky. Zejména práce v oblasti komunikační technologie, náročná činnost manažerů a vedoucích zaměstnanců při řízení lidí a v neposlední řadě i monotónní administrativní úkony zanechávají stopy na zdraví zaměstnanců, často i s trvalými následky.

Do pracovního řádu jednoho úřadu zařadili ustanovení, že „přes vrátnici nesmí být přenesena jediná láhev alkoholu.“ Zaměstnanci „dobrou“ snahu zaměstnavatele obcházeli tím, že přenášeli dvě a více lahví alkoholu. Podobně postupují někteří zaměstnavatelé, když zakáží požívání alkoholu na „půdě“ pracoviště. Přitom kanceláře nebo výrobní prostory nejsou půdou a zákaz by tam při slovním výkladu stanovené povinnosti neplatil.

(Ze soudní síně)

Do jedné z chatových osad v idylickém údolí směřovala každý pátek skupina lidí, aby se trochu vydýchala z městského vzduchu. Doprava byla ponechána vlastní iniciativě, ale první víkendový sraz byl vždy přesně: v pátek v devět večer na planince u táboráku!

(Ze soudní síně)

Dokud si člověk myslí, že některá nařízení nebo zákony o ochraně a bezpečnosti zdraví při práci jsou zbytečné, že se pouze maluje čert na zeď, ať si to myslí. Jakmile ale jde o to, aby do své praxe zavedl způsob uložený zákoníkem práce nebo jiným předpisem, je konec s představami. Buď uposlechneš nařízení, nebo pozdě shledáš, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci není pouhá fráze. Dokonce zjistíš, že domněle pouze návodný předpis souvisí s předpisy dalšími, třeba i s ustanoveními trestního zákoníku.

Existují časová období, kdy se stresu nevyhneme. Všichni to známe z předvánočního shonu nebo v období konce roku. Ovšem jsou i místa, kde se stres vyskytuje téměř pravidelně a každodenně. Nejčastěji to je v zaměstnání, které je zdrojem stresu pro 39 procent Čechů, jak ukázal loňský průzkum Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Nespokojený a přetížený zaměstnanec má vyšší riziko pracovních úrazů a chyb, má i nižší pracovní výkonnost.

Titulek dnešního blogu jsem si vypůjčil z připravené novely zákoníku práce (ZP). Její obsah se v současnosti projednává ve druhém a třetím čtení v Poslanecké sněmovně. S účinností se počítá od 1. července 2017.

Titulek blogu  by mohl svádět k domněnce, že v zaměstnání nebo na pracovním trhu jeho účastníci (zaměstnavatel a zaměstnanec) hrají karty. Jde o úplně něco jiného. V současnosti, kdy firmy daleko více využívají zahraniční zaměstnance, než tomu bylo v minulých letech, se uplatňují tzv. zaměstnanecké a modré karty.

(Ze soudní síně)

Jsem přesvědčen o tom, že rozpory mezi starou a mladou generací existují a budou existovat. Pro důkazy není třeba chodit daleko. Zatímco novopečení absolventi škol nebo vyučení pomýšlejí nejméně na místa mistrů nebo vedoucích s nadprůměrným platem, prohlašují zase starší sebevědomě: „ Nevím, nevím, jak to bude, až my toho jednou necháme …“ Tím samozřejmě myslí své zaměstnání…

(Ze soudní síně)

Hra s ohněm se nikdy nevyplácí, neboť oheň je dobrý sluha, ale zlý pán. Doslova na vlastní kůži se o tom přesvědčili dva řemeslníci jednoho podniku, kteří pracovali na stavbě nových bytových jednotek při pokládání gumové podlahy. Na dveře místnosti, kde pracovali, umístili viditelnou tabulku s výrazným upozorněním, že se do místnosti nesmí s otevřeným ohněm, poněvadž je nebezpečí výbuchu benzinových plynů. Postupovali tedy přesně podle bezpečnostních předpisů, a proto i když byli náruživí kuřáci, chodili si cigarety zapalovat dosti daleko od nebezpečného místa až do zaměstnavatelem vymezeného kuřáckého prostoru.

(  Ze soudní síně)

 Mluvit o manželce se mnohdy nevyplácí. Vlastní chvála totiž nevoní a naopak – kritizovat ji by se mi nemuselo vyplatit. Ale přesto, proč bych se „nepochlubil“: při večeři se musím chovat tak způsobně, aby na parketách nezůstal ani jediný drobeček. Jinak bych dostal energický příkaz k jeho odstranění. Jindy se zase vracím „díky představám a manželce“ do dob své vojanštiny. Utěrky, ručníky, a kapesníky – vše musí být v prádelníku seřazené jako když „střihne.“ Na moje námitky proti tvrdým metodám, které se s něžným pohlavím neslučují, dostávám lakonickou odpověď: „Nedá se nic dělat, pořádek musí být!“